Sinice – nepřítel koupání pomáhá proti rakovině

#img_165#.> V horkých letních dnech lidé při koupání v mnoha přehradách a rybnících stále častěji narážejí na nebezpečí v podobě sinic. Tyto z běžného pohledu nepříjemné mikroorganismy však nejsou pouhým nepřítelem koupání, ale také zdrojem cenných látek, které mohou být využity například v lékařství při prevenci před zhoubnými nádory či v oblasti kosmetiky jako součást opalovacích přípravků, a u některých druhů dokonce i jako zdroj potravy. „**Ze sinic, které jako zlý pán zamořují každoročně rybníky a koupaliště dokáží odborníci vytěžit celou řadu látek, které již prakticky slouží v prevenci mnoha nepříjemných civilizačních nemocí a přispívají k vyrovnanému stylu života**“, říká Ing. Vítězslav Březina, který se od šedesátých let intenzívně věnuje této problematice. „**Tak například jen z jednoho rodu sinic bylo izolováno přes dvacet antibakteriálních látek a čtyři antikancerogenní látky**“. #img_166#.> Zvláštní pozornost si zaslouží karotenoidy, které se v těchto mikroorganismech vyskytují. Ty mají široké uplatnění díky své schopnosti „vychytávat“ volné kyslíkové radikály. Tyto lidskému organismu škodlivé sloučeniny vznikají jako vedlejší produkty buněčného metabolismu a mohou výrazně poškodit buněčný aparát, což může vést k náhodnému dělení vedoucímu až ke vzniku zhoubných nádorů. Předností karotenoidů získaných ze sinic je jejich nesrovnatelně vyšší účinnost než u synteticky vyráběných vitamínů a látek, jejichž vstřebatelnost je v porovnání s přírodními látkami nízká. „**To že karotenoidy prospívají lidskému zdraví, je nezpochybnitelné a vědecky prokázané. Je však nutno zdůraznit, že přímo neuzdravují, ale jejich mocná síla je skryta v preventivním působení,**" uvádí Ing. Březina. Sinice produkují širokou škálu využitelných látek, jako jsou oligosacharidy, organické kyseliny, karotenoidy, hormony, enzymy nebo dokonce antibiotika. Tento fakt otevírá řadu možností jejich využití k nesčetnému počtu aplikací. Kultivace a využití řas a sinic pro biotechnologie se tak stává atraktivním a perspektivním odvětvím, jak pro možnost dalšího výzkumu, tak i pro využití v průmyslové sféře. V České republice je pro rozvoj využití sinic a řas výhodné prostředí díky existenci jedinečné sbírky kmenů řas a sinic Botanického ústavu Akademie věd ČR v Třeboni. Díky dlouhé tradici ve výzkumu řas a sinic vznikají také nové technologie, jejichž prostřednictvím lze izolovat biologicky aktivní látky, využitelné v oblasti medicíny a potravinářství. Příkladem takové technologie může být fotobioreaktor, jehož produkce zajistí surovinu pro další použití ve vysokých čistotách. Na jižní Moravě se uvažuje o vzniku fotobioreaktoru, který by měla provozovat firma B.P. Medical, kterou založil Ing. Březina. Díky vysokému inovativnímu potenciálu svého projektu našel projekt zázemí v brněnském Technologickém inkubátoru VUT. !!Se sinicemi v přehradách lze bojovat #img_167#.> „**Sinice (cyanobakterie) je označení pro fotosyntetizující gramnegativní eubakterie o velikosti buněk**“, tolik citace z encyklopedie. Z této definice vyplývá i samotná složitost jejich začlenění pro vědu. O sinice se zajímají botanici, ekologové, toxikologové i mikrobiologové. Přežívají v nejrůznějších podmínkách díky své schopnosti přijímat jak organické látky jako běžné bakterie, ale také schopnosti žít jen ze světla a minerálních živin jako rostliny. Po dobu asi 1,5 miliardy let byly dominantní formou života na této planetě a mimo jiné jim vděčíme i za výrazný podíl na naší kyslíkové atmosféře. Díky své schopnosti přežívat v neutěšených podmínkách je proto také problematické jejich odstranění např. právě z vodních nádrží. V česku je rozvoj sinic spojený spíše s jejich přemnožením ve vodních nádržích. To je stále zřetelnější jev, který je spojen zejména s postupujícím vlivem zemědělské výroby a odpadních produktů domácností na životní prostředí. Tento problém vzniká zejména splachem dusíkatých a fosforečných hnojiv z polí, splaškovými vodami se zvýšeným obsahem fosforečnanů zejména ze saponátů a fekálií. Sinice potřebují k masovému množení ve vodě tři hlavní faktory: světlo, vhodnou teplotu a dostatečnou koncentraci prvků, jako je právě fosfor a dusík. Za těchto okolností se sinice výrazně množí a dokáží tvořit nebezpečné toxiny, které mohou fungovat jako možné spouštěče alergických reakcí a dalších zdravotních problémů. Právě problematickými aspekty sinic se s úspěchem zabývá také brněnské Centrum pro cynobakterie a jejich toxiny (CTT), a to zejména s ohledem na odstraňování jejich nepříznivých účinků na životní prostředí. „Posláním CCT je především badatelský výzkum v oblasti studia ekologie sinic a jejich toxicity a v návaznosti na to, cílený výzkum a vývoj technologií směřující k včasnému varování před vodními květy, detekce jejich toxinů a možností omezení masového rozvoje cyanobakterií“, říká vedoucí CCT Blahoslav Maršálek. V současnosti existuje již několik metod omezení masového rozvoje sinic, od mechanického odstraňování vyprodukované biomasy, přes její odstranění pomocí býložravých ryb, až po asanační opatření na dně nádrží. Jejich použití je často sporné nebo nákladné, ale obecně platí zásada, že nejefektivnější doba zásahu proti masovému rozvoji sinic je na počátku jejich rozvoje, kdy přijímají nejvíce látek ze svého okolí a po přezimování jsou zesláblé. Nejlepší variantou by ovšem bylo zamezit přísunu látek ze zemědělské produkce a z domácností, které se tak významnou měrou podílejí na masovém přemnožení sinic. !!!Příbuzný článek "Sinice a karotenoidy - návrat k harmonii s přírodou":[topic-of-the-month/cyanobacteria-and-carotenoids.html]

---

46

Příbuzné články

Protony regulovaný iontový kanál ze sinic - Chemicky regulované iontové kanály zprostředkovávají excitační i inhibiční přenos signálů v nervovém systému (14.2.2007)