Cestovatelské průjmy

Egypt, Turecko, Chorvatsko, Řecko… Krásné destinace slibující krásné hotely, slunce, vodu (nebo alespoň bazén) s polopenzí či „all inclusive“. Chceme se odreagovat od běžných povinností, starostí, fyzické či psychické námahy. Nechceme nic plánovat, na nic se soustředit, jen relaxovat a relaxovat a rela… a už je to tu. Nic nepotěší naši trávicí soustavu méně než změna podnebí, stravy a vody.

Co se stalo?

Ano, co vlastně se stalo? První den to vypadá jako úžasná dovolená, ten druhý možná ještě také, a pak už jen oceňujete komfort hygienických zařízení svého hotelu. Cestovatelské průjmy, nebo dejme tomu letní průjmy obecně, jsou velmi častou záležitostí. Starší generace by k této otázce měli asi velice vyhraněný názor – „to za našeho mládí nebývalo“. Znamená to tedy, že „cestovatelský průjem“ je něco nového? Je více bakterií, rozšířily se nemoci k neúnosné mezi? Myslím, že to tak asi nebude. Jen nás ta civilizace trošku dusí zevnitř. Jsme citlivější, méně odolnější, naše imunitní reakce jsou pomalejší (pokud vůbec reagujeme). Ale znepříjemnit si dovolenou, na kterou se celý rok šetří a rodina se těší na společně strávený čas (ale ne na toaletách), to určitě nechceme.

Můžeme se vůbec bránit?

Samozřejmě že můžeme. Jen nad tím prostě někteří nepřemýšlí, tedy tak, jak by měli. Podívejme se na dovolenou z jednoho konkrétního úhlu. Co je to vlastně dovolená, jaká je její definice a proč je důležitá? Pokud si odpovíme na tyto otázky, dostaneme i odpověď na spoustu dalších věcí.

Dovolená je období, kdy člověk relaxuje a odpočívá z běžného rutinního života, který je náplní celého roku. Je to čas, který věnujeme sami sobě, abychom si odpočinuli, zrekreovali se a zregenerovali. Nabírali nové síly a psychicky i fyzicky se vraceli do stavu plné síly. Z toho tedy vyplývá, že člověk je z fyziologického hlediska (až na pár výjimek) před dovolenou buď fyzicky, nebo psychicky unaven a tedy ne ve stavu plného zdraví (ve smyslu definice WHO). A to je odpovědí na otázku, proč lidé bojují s průjmy během svých dovolených. Tělo oslabené v jakémkoliv směru není dost odolné se bránit mikroorganizmu, který pro něj není přirozený.

Pokud běžně plánujeme dovolenou, potřebujeme dopravu, ubytování, jídlo, program, pojištění… K tomuto seznamu by ale mělo přibýt ještě pár dalších věcí, jako znalost místa a jeho rizik, preventivní očkování pro exotická místa, případně perorální premedikace.

Jen po zemích českých

Kdo si myslí, že se vyhne cestovatelským průjmům tak, že prostě neopustí hranice naší země, pak se velice mýlí. Problém cestovatelských průjmů není závislý na vzdálenosti a místě, tyto faktory ovlivňují pouze pravděpodobnost a četnost jejich výskytu. Když pojedete na Šumavu, nebo do Beskyd, můžete dopadnout úplně stejně.

A ještě jeden aspekt je třeba zmínit. Přestože se za chvíli budeme věnovat původcům střevních potíží, nesmíme zapomenout na psychickou stránku cestování. Někteří lidé trpí průjmy z úplně jiného důvodu, než je bakteriální atak našeho organizmu. Tento stav je pak spíše označován jako „cestovní horečka“. My lidé jsme často velice závislí na místě, kde žijeme a změny prostředí na nás mohou působit intenzivně. Očekávání nového prostředí, nových zážitků, to vše vyvolává emocionální napětí, které s sebou často nese i somatické příznaky.

Escherichia coli vede

Je to tak. Mikrobiálních původců průjmových onemocnění je samozřejmě mnoho. Nemusí to být nutně jen bakterie, ale i viry, případně paraziti. Ale bakterie mají navrch (až 80 % všech cestovatelských průjmů - Escherichia coli, Schigella, Salmonella, Vibrio cholerae, Campylobacter jejuni, etc) a E.coli je mezi nimi takovým „králem“. Původce průjmu také ovlivňuje rychlost nástupu potíží, protože inkubační doby se mezi jednotlivými mikroorganizmy liší. Zatímco například salmonela se může projevit už po 6 hodinách, takový kampylobakter má na první projevy minimálně dva dny.

Probio, prebio

Probiotika, prebiotika. Někdo tyto pojmy zná, někdo ne. Mnozí z nás se na tuto skupinu látek dívají skepticky. Faktem ovšem zůstává, že trocha prevence nás ušetří velkých problémů.

Probiotické kultury pomáhají udržovat rovnováhu ve střevní mikroflóře, a tak lépe odolávat změnám stravy a prostředí obecně. A co vlastně tyto „přátelské bakterie“ umí? Probiotika se podílí na torbě bakteriostatických a bakteriocidních peptidů, inhibují přerůstání patogenů, stimulují eliminaci toxinů a podílí se na modulaci slizničního imunitního systému. A je toho ještě mnohem více.

Probiotické kultury provází naše střeva od prvopočátku. Novorozenci mají mikrofóru složenou převážně z laktobacilů a bifidobakterií. Je to dáno složením mateřského mléka, jehož další důležitou složkou jsou galaktooligosacharidy – prebiotika, která jsou potravou pro „přátelské bakterie“. Proto dostatečný přísun těchto látek vede k rychlému osídlení střev zmíněnými konkrétními bakteriemi. Ty se následně podílí na tvorbě imunitního systému dítěte (proto je také tak důležité, aby bylo dítě minimálně prvního půl roku kojeno).

Zamyšlení nakonec

Data uvedená WHO ukazují, že cestovní průjmy postihují 20-50 % cestovatelů. To je v tom nejkritičtějším stavu každý druhý. Dovolená má sloužit k relaxaci a ne ke zhoršení našeho fyzického i psychického stavu, proto trocha příprav navíc může mít neocenitelné výhody.

Autor: RNDr. Lenka Grycová, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Použité zdroje:

WHO: Preventing Travellers' Diarrhoea, 2005, Ženeva.

Grycová L.: Cestovatelské průjmy, Pharma News, 2012, 5-6, 26.