Budoucností transplantací je biotisk s kmenovými buňkami a orgány ze zvířat

Jen v samotných USA je na seznamu žadatelů o transplantace orgánů přes 100 tisíc pacientů. Z nich asi 17 každý den zemře kvůli tomu, že nedostali potřebný orgán. Z toho je jasně patrné, že za současné situace orgány od lidských dárců nemohou pokrýt poptávku. Vědci proto pátrají po alternativách, které by mohly orgány od lidských dárců nahradit. Intenzivní výzkum probíhá například v oblasti 3D biotisku s kmenovými buňkami nebo xenotransplantací, tedy orgánů ze zvířecích dárců.

3D biotisk spočívá v kombinaci biomateriálů, jako jsou například kmenové buňky, a růstových faktorů, což jsou přirozeně se vyskytující látky, které stimulují růst buněk. Jeho výstupem jsou struktury podobné živým tkáním. Biotisk je proces aditivní výroby, takže výsledný produkt vzniká přidáváním nových částí, nikoliv jejich ubíráním. Jak uvádí Chua Chee Kai ze Singapore University of Technology and Design (SUTD), 3D biotisk je sice stále ještě v plenkách, ale jeho překotný vývoj v posledních letech předznamenává funkční biotištěné orgány, které by se mohly objevit v dohledné době.

Kromě 3D biotisku se v posledních letech věnuje značná pozornost i oblasti xenotransplantací. Intenzivně se tu uplatňuje technologie editování genů, díky které je možné počítat s transplantacemi zvířecích orgánů u lidských pacientů. Jak zmiňuje Karen Weintraub v britském Guardinu, teď už není otázkou, jestli budou xenotransplantace probíhat, ale kdy k tomu dojde.

Marlon F. Levy z lékařského centra Baylor University Medical Center v americké Dallasu k tomu dodává, že pro úspěšný rozjezd xenotransplantací ještě zbývá dořešit některé problémy v oblasti genetiky, spíše technického rázu.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde:

polylactide.com