Hlavní strana Autorské články a zajímavosti ze světa biotechnologií Budeme napravovat infarkt myokardu syntetickou mRNA?

Budeme napravovat infarkt myokardu syntetickou mRNA?

Datum: 26.11.2013

V dnešní době to není nijak výjimečný scénář, zvláště u mužů nad 50 a u žen nad 60 let. Najednou se uzavře srdeční tepna, nejčastěji krevní sraženinou a krev přestane zásobovat část srdce. To je srdeční mrtvice, čili infarkt myokardu. Následkem může být trvalé poškození srdečního svalu, aneurysma čili výduť anebo také smrt. Mnozí z nás nijak zvlášť nekouří, nejí přehnaně tučná jídla, cvičí a nepřetěžují se, i tak je ale docela dobře možné, že se s infarktem myokardu důvěrně seznámíme.

Co můžeme s infarktem myokardu dělat? Běžným postupem je zavolat záchranku, nechat postiženého rozžvýkat acylpyrin proti krevní sraženině a podávat léky uvolňující oxid dusnatý, jako je nitrogylcerin nebo isosorbid dinitrát. Před přijetím do nemocnice se ještě používá heparin, beta-blokátory a léky proti bolesti. V nemocnici pak obvykle následuje p-PCI v PCI centru (čili perkutánní koronární intervence, koronarografie a případně koronární angioplastika), další možností je pak třeba vytvoření aortokoronárního bypassu na kardiochirurgii.

V době sebevědomého nástupu biotechnologií ovšem máme k dispozici i další, ještě sofistikovanější nástroje, jak řešit pohromy způsobené infarktem myokardu. Kenneth Chien z Institutu Karolinska a Harvardu šéfuje výzkumu, při němž vědci velmi lstivě nutí srdce, aby si samo vyrábělo růstové faktory pro specifické typy kardiovaskulárních kmenových buněk. Srdce poškozené infarktem myokardu se pak vlastně opravuje a regeneruje vlastními silami, aniž by lékaři museli do srdce uměle vpravit nějaké nové buňky.

Chien a spol. vycházeli z nedávné studie fungování růstového faktoru VEGFA, o němž se vědělo, že má na starosti růst buněk endotelu v dospělém srdci a nově zjistilo, že přepíná mezi tvorbou srdečního svalu a srdečních cév během embryonálního vývoje srdce. Chienův tým to využil a donutil srdce vyrábět právě růstový faktor VEGFA. Udělali to pomocí syntetické mediátorové RNA, která kódovala tento růstový faktor. Vědci syntetickou mRNA ještě upravili, aby obešli obranný systém tělních buněk. Ten je naprogramován, aby odmítal a vzápětí likvidoval cizí mRNA coby vetřelecké viry.

Experimenty na myších ukázaly, že stačí jeden vpich syntetické mRNA do svalu poškozeného srdce, aby srdce v inkriminovaném místě nakrátko spustilo expresi faktoru VEGFA. Když k takovému vpichu dojde do 48 hodin po infarktu, tak má výrazně blahodárný a dlouhodobý vliv. Myši pak přežívaly infarkty mnohem lépe.

Chien neskrývá nadšení a jsme podle něj už velmi blízko klinických studií, v nichž budou vědci regenerovat srdce po infarktu myokardu jednou injekcí obsahující příslušnou geneticky vylepšenou mRNA, aniž by museli použít nějaké nové buňky. Zároveň ale také zdůraznil, že jsme doopravdy teprve na začátku a že toho ještě bude nutné spoustu vymyslet a vyzkoušet. Bude prý potřeba vyvinout novou technologii dopravení účinné látky, tedy v tomto případě mRNA do srdce pacienta. Taky bude velmi důležité s takovou léčbou přejít od laboratorních myší k jiným zvířatům, samozřejmě včetně nás samotných. Bude to mít na starost společnost Moderna Therapeutics, kterou Kenneth Chien spoluzakládal. Chien a spol. také hodlají spolupracovat se společností AstraZeneca na klinickém využití jejich technologie vylepšené syntetické mRNA v regenerativní kardiologii.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.