Bakterie v nanobrnění nahrazují klasická hnojiva

Bakterie jsou velmi účinným zdrojem živin v půdě. Některé mohou přeměňovat atmosférický dusík na amoniak. Přitom jsou nejen výrobcem živin, ale také napomáhají regeneraci půdy a chrání rostliny před škůdci. Problém je v tom, že takové bakterie bývají citlivé na teplo a vlhkost, což komplikuje jejich průmyslové zpracování a používání jako hnojiva na polích.

Chemičtí inženýři amerického Massachusettského technologického institutu ve snaze překonat tuto komplikaci vyvinuli kovoorganický povlak, který na sobě bakterie nosí jako nepatrné „brnění.“ Nanobrnění chrání bakterie před nepřízní prostředí při manipulaci v zemědělství, aniž by podstatně narušilo jejich růst a metabolismus. Tvoří ho polyfenol jako organická složka, který obsahuje kovy jako železo, mangan, hliník nebo zinek, zároveň fungující jako mikroprvky pro rostliny.

Ariel Furstová a její kolegové v nové studii ověřili, že takto „vytuněné“ bakterie při aplikaci vylepšují klíčivost semen různých pěstovaných plodin, včetně kukuřice anebo čínského zelí. Jak potvrzuje Furstová, díky novému brnění jsou bakterie mnohem praktičtější a odolnější pro použití v roli „živého hnojiva.“

Podle Furstové lze tímto způsobem bakterie účinně chránit při procesu sušení, který je součástí výrobního procesu. Vysušené, ale stále živé bakterie je možné mnohem snadněji, a také levněji přepravovat a skladovat, než kdyby byly v kapalině. Furstová připomíná, že takto vylepšené bakterie vydrží teplotu až 56 °C, takže není nutné je skladovat v lednici.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Zdroj obrázku: Jose-Luis Olivares, MIT.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: