O funkčních potravinách, které pozitivně působí na naše zdraví, je v poslední době slyšet stále častěji. Že tzv. probiotika pomáhají udržovat příznivou střevní flóru a posilují obranyschopnost organizmu, ví z televizních reklam už asi každý. Neméně často se hovoří o někdy zbytečném užívání antibiotik. Vědci už dlouho bijí na poplach a lékaři dnes k předepisování antibiotik skutečně přistupují zodpovědněji než v minulosti.

Aby tažení proti nadužívání antibiotik bylo skutečně efektivní, je třeba zároveň zamezit příjmu antibiotik v potravinách živočišného původu. Řešením jsou opět probiotika, na jejichž vývoji se podílejí i biotechnologičtí experti v České republice.

Permanentní válka bakterií

Slova probiotika i antibiotika mají původ v řečtině a už překlad jejich významu - "pro život" a "proti životu" - jasně ukazuje na zásadní rozdíl v účinku. Zatímco antibiotika potlačují a ničí škodlivé bakterie (a spolu s nimi i ty užitečné), probiotika jsou živé organizmy, které se po požití dokáží uchytit ve střevě a pozitivně ovlivňují zdraví. Jde především o bakterie mléčného kvašení (bifidobakterie, laktobacily), ale i některé koky (Enterococus faecium, Streptococus termophilus) a určité druhy kvasinek, které jsou schopné stimulovat mechanizmy imunitního systému, produkovat antimikrobiální substance a příznivě ovlivňovat metabolizmus - mimo jiné i produkci vitamínů, schopnost zpracování laktózy nebo účinnost trávicích procesů.

Tělo zdravého člověka je osídleno obrovským počtem mikroorganizmů. Nejvíce jich najdeme právě v tlustém střevě, kde vytvářejí tzv. střevní mikroflóru. Tyto bakterie u dospělého člověka váží celkem přes jeden kilogram, přitom jen jediný gram tlustého střeva obsahuje 150krát více bakterií, než je lidí na světě. Ve střevě se nacházejí mikroorganizmy několika set různých druhů, mezi nimi jak užitečné, tak potenciálně škodlivé, které způsobují vznik průjmových onemocnění, vedou k převaze hnilobných procesů ve střevě a podporují vznik toxických a rakovinotvorných látek.

Probiotika - nutnost nebo reklamní trik?

Konzumací probiotických potravinových doplňků posilujeme pozici užitečných mikroorganizmů, které na střevní sliznici neustále bojují se škodlivými. Obzvláště důležité je to po průjmovém onemocnění či antibiotické léčbě. K narušení rovnováhy, přemnožení škodlivých bakterií a poruše imunitních mechanizmů ovšem může vést i špatná životospráva a nedostatek vlákniny ve stravě. Funkční potraviny s obsahem probiotik proto lze doporučit všem s výjimkou osob alergických na kravské mléko. Probiotické bakterie totiž rozhodně nemohou uškodit a kysané mléčné výrobky jsou navíc důležitým zdrojem vápníku a bílkovin. O příznivých účincích jogurtů a kefírů se ostatně ví už celá staletí, to jen současný reklamní průmysl dělá z probiotik senzační objev, bez kterého se nelze obejít. Ve skutečnosti jsou nejdražší výrobky s nejvyšším obsahem probiotických bakterií potřeba jen v případě výrazného narušení rovnováhy střevní mikroflóry, například po léčbě antibiotiky, ale jinak podle odborníků stačí jogurty či jiné zakysané mléčné výrobky, nejlépe ty neslazené a nebarvené. Doporučují se především starším lidem, kteří mají ve střevě přirozený nedostatek probiotických kmenů.

Probiotika jsou jedním z faktorů dlouhověkosti, ale samozřejmě nejsou samospasitelná. Aby skutečně byla takto účinná, je třeba změnit stravovací návyky - zvýšit podíl zeleniny a ovoce, konzumovat více vlákniny, omezit příjem živočišných tuků, vyhýbat se transkyselinám apod. Zároveň je důležité dopřát tělu dostatek pohybu, udržovat odpovídající tělesnou hmotnost, nekouřit, alkohol požívat pouze v minimálních dávkách, umět odpočívat a zvládat stres.

Ke zdraví přes zdravější výživu chovných zvířat

Nedostatek přirozené obranyschopnosti organismu a s ním související zdravotní potíže častěji postihují jednak populaci, ale se stejnými potížemi se potýkají také zvířata - např. velkochovy, které ve snaze o maximální zisk vystavují zvířata mimořádně vysokému mikrobiálnímu stresu.

Zhoršující se zdravotní stav zvířat, zejména nárůst střevních infekcí, v minulosti vedl k plošnému preventivnímu podávání antibiotik. V chovech tak vznikaly antibiotikorezistentní bakterie, které se konzumací masa a dalších živočišných produktů dostávaly do lidského organismu. Evropská unie - narozdíl například od USA - dotování krmných směsí antibiotiky naštěstí již zakázala. Evropský krmivářský průmysl za ně hledá náhradu, která by potlačila patogenní bakterie a pomohla modulovat přirozenou střevní mikroflóru ve prospěch mikroorganizmů napomáhajících lepšímu využití krmiva.

Jako vhodná prevence proti stájovým nákazám se jeví podpora přirozených obranných schopností organizmu zvířat prostřednictvím biologicky čistých preparátů - jak vybraných mikrobiálních kultur (probiotik), tak dalších biopřípravků (imunoglobulinů). Potvrdilo se, že probiotika jsou schopna nahradit také růstově-stimulační účinek tzv. krmných antibiotik, a to zejména u mláďat. Důležité však je, že vedle zvýšení rentability zemědělské výroby mohou příznivě ovlivnit také kvalitu a biologickou hodnotu finálních produktů - potravin. Účinek probiotik je totiž založen na principu využití přirozených bioregulačních systémů k ochraně potravního řetězce člověka a přírodního ekosystému před kontaminací cizorodými látkami. Moderní řady těchto biopreparátů podporujících rozvoj imunitních funkcí organizmu a zdraví mláďat se vyrábějí i u nás, společnost Medipharm CZ, s. r. o., na jejich vývoji spolupracuje s výzkumnými a univerzitními pracovišti v České republice i zahraničí.

Nicméně tato "bio" alternativa to v konkurenci dalších přípravků a neantibiotických růstových stimulátorů, za nimiž stojí lobby velkých výrobců farmaceutických a chemických krmných přísad, nemá vůbec snadné. Cesta k biologicky a nutričně hodnotným potravinám samozřejmě není ani ta nejjednodušší, ani ta nejlevnější.

Spasí biotechnologie zemědělské velkochovy?

Použití antibiotik v krmivech vede jednoznačně k degradaci léčebného účinku antibiotik při léčbě lidí, říká ředitel firmy Medipharm CZ, MVDr. Petr Mičan.

O pozitivních dopadech využití vybraných mikrobiálních kultur (probiotik) a dalších biopřípravků ( imunoglobulinů) ve výživě lidí a v medicíně dnes již není pochyb. Stejně tak úspěšně se biotechnologie uplatňují také ve výživě a chovu hospodářských zvířat. Přesto biotechnologické postupy do krmivářské praxe pronikají jen pomalu. O příčinách jsme si povídali s MVDr. Petrem Mičanem, ředitelem firmy Medipharm CZ, s. r. o, která se zaměřuje na využití moderních biotechnologických postupů jak v oblasti zemědělství a potravinářského průmyslu, tak ve sféře humánní a veterinární medicíny.

Pane řediteli, může se vůbec současný chov hospodářských zvířat obejít bez podpůrných, stimulačních a ochranných přípravků?

Pokud máte na mysli současné intenzivní chovy hospodářských zvířat, potom považuji použití různých typů podpůrných prostředků v krmivech za nezbytné - bohužel.

Do jaké míry mohou biopreparáty nahradit účinek antibiotik? V čem spočívá jejich výhoda proti konkurenčním prostředkům?

Na tuto otázku není snadná ani jednoznačná odpověď. Dlouhodobé praktické experimentální výsledky prokazují jednoznačně, že moderní biopreparáty převyšují produkční účinek tzv. nutričních antibiotik ( jako je např. Zn - Bacitracin, Flavomycin, atd.) a chemostimulátorů (jako je např. Nitrovin). V žádném případě však probiotika nemohou nahradit účinek léčebných antibiotik a chemoterapeutik. Je třeba upozornit, že účinek biopreparátů ve výživě zvířat je extrémně vázán na kvalitu přípravků a použité dávkování. Obecnou výhodou probiotik je „zatím" zdravotní, hygienická a ekologická bezpečnost. Jistě jste si všimla, že slovíčko zatím jsem použil úmyslně.

Nejde jen o ekonomický přínos a rentabilitu, ale také o zdraví spotřebitelů. Jaké efekty z nasazení biokultur plynou pro konzumenty potravin živočišného původu?

V tomto směru jste tak trochu světlou výjimkou, protože většina redaktorů se dnes zajímá především o ekonomické přínosy a další aspekty použití stimulátorů pomíjí. Chtěl bych znovu zdůraznit a připomenout, že použití antibiotik v krmivech vede jednoznačně k degradaci léčebného účinku antibiotik při léčbě lidí. Naproti tomu chemostimulační látky používané ve výživě zvířat zanechávají rakovinotvorná residua v živočišných tkáních a produktech a tím ohrožují zdraví konzumenta. Nové řešení nám poskytla sama příroda. Poznání mechanismů, zejména ochrany mláďat, vytvořilo základ pro nový rozvoj biotechnologií využitelných ve výživě lidí i zvířat, např. probiotika jsou dnes již naprosto běžnou součástí našeho jídelníčku i některých léčebných postupů a je jen otázkou času, kdy se tento trend projeví masivně i v živočišné výrobě.

Česká republika má ve výzkumu a využití biotechnologií v zemědělství dlouhou tradici. Jak dalece jsou moderní biologické přípravky - probiotika a imunoglobuliny - rozšířeny v naší současné zemědělské produkci? Jak na tom jsme v porovnání s dalšími vyspělými státy? A nejsou tyto preparáty pro naše zemědělce příliš nákladné?

Je pravdou, že Československo společně se Švédskem, Švýcarskem a Kanadou bylo kdysi na špičce výzkumu, výrobě a uplatnění nových biotechnologických postupů ve výživě lidí, zvířat (zejména mláďat), konzervaci potravin a krmiv. V rámci globalizace a otevření nových tržních možností, zvláště ve výživě lidí, se průmyslová výroba probiotik přesunula do jiných zemí (USA, Německo, Skandinávie). Přesto ve střední a východní Evropě zůstává Medipharm CZ jediným významným producentem probiotik a biologických konzervantů. Důkazem kvality české produkce je dlouhodobě rostoucí export na trhy osmi západních států a USA.

Z hlediska cenových nákladů jsou probiotika v krmivářství stejně nákladná jako jiné stimulační doplňky. Použití probiotik ke konzervaci siláží je v porovnání s tradičními chemickými konzervanty daleko levnější.

Zcela jinou otázkou je výroba protilátek (imunoglobulinů - IgY technologií). Průmyslovou výrobu protilátek tímto specifickým postupem zvládá jen několik států (USA, Japonsko) a Medipharm CZ vlastní tři základní evropské patenty na výrobu a použití. Protilátky v kombinaci s probiotiky distribuujeme na český, slovenský a polský trh pod označením IMUGUARD a do USA pod chráněnou známkou PROVATECH. Není sporu o tom, že toto odvětví biotechnologií má významnou perspektivu nejen v zemědělství, ale i medicíně.

Můžete představit zajímavé novinky vašeho sortimentu?Co dalšího v současnosti připravujete?

O průmyslové výrobě imunoglobulinů IMUGUARD a PROVATECH technologií IgY jsem se již zmínil. V současné době usilujeme o zlepšení fyzikálně-chemických vlastností a aplikačních forem. Ve spolupráci s Výzkumným ústavem veterinárního lékařství a Veterinární a farmaceutickou univerzitou v Brně se pokoušíme získat nové typy IgY látek proti některým civilizačním chorobám. Do zpracování patentové dokumentace bych nerad uváděl podrobnosti.

Jsou biopřípravky smysluplné jen ve velkokapacitních chovech s vysokou koncentrací mikrobů, nebo se uplatní i u drobnějších chovatelů?

Pochopitelně v drobných chovech zvířat faktor" infekční zátěže prostředí" buď z části nebo zcela úplně chybí. Takže použití probiotik a jiných ochranných látek se může zdát jako zbytečné. Přesto výsledky pokusů nasvědčují, že i zde tyto biopřípravky zlepšují pohodu zvířat.

Jsou tyto biologicky čisté prostředky akceptovány v ekologickém zemědělství?

Ano, ve světě zcela běžně. Bohužel u nás narážíme na nepřeberné množství obstrukcí z hlediska Ministerstva pro životní prostředí. Biopřípravky povolené v jiných zemích EU se u nás setkávají s neuvěřitelnou administrativou. Tento postup silně připomíná staré pořekadlo: „Komu dal bůh úřad, tomu dal i ...." .

Kam směřuje vývoj oboru? Domníváte se, že se dnes používané biopreparáty uplatní i po deseti, dvaceti letech? Nebo je nahradí něco zcela nového?

Dotaz na směrování oboru biotechnologií je velmi ošidný. V této oblasti je zřejmé, že prebiotika, probiotika a synbiotika jsou jen více či méně dokonalé repliky úvodní myšlenky. Těžko můžeme očekávat do budoucna nějaké nové „průlomové" řešení.

Obavy vyvolává přístup některých firemních laboratoří a technokraticky orientovaných pracovníků biologického výzkumu. Někteří zkoumají na principu nám všem známého výroku: „Poručíme větru, dešti....". Pokoušejí se geneticky modifikovat některé přírodní bakterie, a tak údajně zlepšit jejich produkční výkonnost při praktickém použití (bakteriologická válka?). Například pokusy implantovat do silážních laktobakteríí gen pro produkci celuláz se datují již od devadesátých let minulého století. Naštěstí moudrá „matka příroda" zapracovala a vyloučila tento gen v první generaci množení.

Za sebe mohu doufat, že jak probiotika, tak i imunoglobuliny budou využívány v praxi korektně a vydrží dlouho.

Dovolte poslední otázku. Vystačíme i v budoucnu s preparáty, které posilují obranyschopnost zvířecího organismu, nebo bude nutné změnit podmínky panující v dnešních velkochovech?

Podle mého názoru v budoucnu budou významné právě problémy s adaptací a obranyschopnosti zvířat. Plemenáři se prozatím příliš jednostranně orientují na selekci zvířat s mimořádnou užitkovostí a příliš nehledí na jejich schopnost přizpůsobení chovatelským podmínkám ani na jejich odolnost k běžným infekcím. V budoucnu nebude možné vše řešit jen použitím biotechnologií ve výživě a léčbě. Současně budeme muset zdolávat i problémy genetického rázu a podstatně zlepšovat podmínky chovu. Biotechnologie budou tedy jen pomocníkem a nikoliv řešením.

Redakce Gate2Biotech.cz