Akutní stres nažhaví mozek k lepšímu výkonu

Podle Daniely Kaufer z Kalifornské univerzity v Berkeley není stres vždycky jenom hrozivým problémem. Jak se zdá, pokud přijde ve vhodné podobě, může naopak podpořit pozornost a výkon klíčových mozkových pochodů.

Kaufer a její kolegyně Elizabeth Kirby nedávno při studiu laboratorních potkanů zjistily, že klidně i výrazné, ale krátké epizody prožitého stresu příznivým způsobem přestavují mozek. Působí totiž na kmenové buňky v mozku, které pak zařídí růst nových nervových buněk. Ty za dva týdny od stresujícího zážitku dozrají a pak se projeví na mentálním výkonu potkanů. Kauferová má za to, že krátké epizody intenzivního stresu udržují mozek potkana v pohotovosti a pak není divu, že funguje lépe, než obvykle.

Kirbyová stresovala potkany tak, že je na pár hodin znehybnila v jejich příbytcích. Ukázalo se, že pak vyletí hladina stresového hormonu kortikosteronu do stejných hodnot, jakých dosahuje v případě chronického stresu. Takto vyvolaný stres více než zdvojnásobil vznik nových buněk v hippokampu.

Badatelky přišly na to, že růst nervových buněk po akutním stresu řídí astrocyty – uvolněním proteinu fibroblastový růstový faktor FGF2. Jak se zdá, astrocyty budou hrát v regulaci neuronů významnější roli, než se doposud myslelo.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: