Zatmění Slunce vyfotografují vědci z Brna v Mongolsku

Po téměř dvou a půl letech se dnes, v pátek 1. srpna, dočkají astronomové celého světa znovu mimořádné události - úplného zatmění Slunce. Mezi expedicemi z nejrenomovanějších světových hvězdáren a univerzit, které budou zatmění pozorovat a zkoumat přímo v pásmu totality, bude i v mongolské poušti Gobi a na ruské Sibiři i expedice specialistů z Ústavu matematiky Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně.

O jak výjimečný jev se při úplném zatmění Slunce jedná, potvrzuje statistika jeho výskytu - abychom takové úplné zatmění zažili v místě svého bydliště a nemuseli za ním nikam cestovat, museli bychom čekat v průměru 360 let. Ve střední Evropě bylo úplné zatmění Slunce pozorovatelné naposledy v roce 1999. To nejbližší v České republice bude až v roce 2 135.
Během jednoho století dojde průměrně k 60 úplným zatměním Slunce, která jsou ovšem pozorovatelná na různých a někdy hodně odlehlých a nepřístupných místech naší Země. Každé zatmění přitáhne pozornost desetitisíců laických pozorovatelů, pro které je toto vesmírné představení velkým zážitkem. Pro stovky astronomů a vědců je však úplné zatmění i v době kosmických sond stále ještě nenahraditelným zdrojem informací o Slunci, jeho koroně i dalších ještě neprobádaných vesmírných jevech. Proto se na místa předpokládané nejlepší pozorovatelnosti zatmění vždy pravidelně sjíždějí týmy těch nejlepších světových vědců.
Letošní úplné zatmění Slunce nastane v úzkém pásu totality, který prochází kolem severního pólu, nad Grónskem, Ruskem, Mongolskem a Čínou. „Nejlepší podmínky pro pozorování budou v Číně, i když tam bude již Slunce docela nízko nad obzorem. Dostat se do této země ale je velmi komplikované. Podle dlouhodobé meteorologické předpovědi viditelnosti jsme si proto vytipovali dvě jiná místa - jedno poblíž ruského Novosibirsku a druhé v Mongolsku, asi tři dny jízdy autem od Ulánbátaru," vysvětlil vedoucí expedice brněnských vědců prof. RNDr. Miloslav Druckmüller, CSc. Do mongolské pouště Gobi odjel prof. Druckmüller se studentem Ing. Karlem Martiškem, do Ruska v rámci větší expedice úpické hvězdárny odcestovala studentka FSI Hana Druckmüllerová.

Cílem expedice je získat co nejvíce fotografických záběrů sluneční korony. Tento plazmatický obal Slunce, který skrývá pro vědce ještě mnohá tajemství, je totiž zaznamenatelný pouze při zatmění Slunce. Některé jevy sluneční korony, která má teplotu jeden milion stupňů Kelvina a je tak trojnásobně žhavější než samotný sluneční kotouč, nebyly doposud uspokojivě vysvětleny. „O tom, co se děje ve sluneční koroně, víme velmi málo, je tam několik vážných a zatím nevysvětlených záhad," přibližuje Druckmüller pozorování tohoto jevu. Při zpracování výsledků z fotografování zatmění v roce 2006 např. brněnští vědci objevili při podrobném studiu fotografií sluneční korony pulsující paprsek, který se pohyboval rychlostí 65 kilometrů za sekundu, což je proti některým dosud známým fyzikálním poznatkům, které o koroně máme. To by znamenalo, že bude nutné poopravit matematické modely slunečního magnetického pole Slunce. Tento paprsek totiž ukazuje, že nejen rovníkové, ale i polární oblasti Slunce (odkud paprsek vycházel) mohou být aktivní.

Samotné fotografování není vůbec snadné vzhledem k poměrně krátké době zatmění. "Je značně stresující, neboť na zachycení zatmění máme jen dvě minuty. Během nich je nutné pořídit maximální množství snímků při různých expozicích," říká Druckmüllerová. Podle svého vedoucího má expedice letos k dispozici zatím tu nejlepší fotografickou techniku: „Úspěšný výsledek má ale v rukou samozřejmě počasí," dodal profesor.

Profesor Druckmüller a jeho tým má s expedicemi za zatměním Slunce již dostatek zkušenosti. První z nich se uskutečnila v roce 2005, kdy pozoroval a fotografoval úplné zatmění z paluby lodi Discovery v Tichém oceánu. Právě fotografování a následné numerické zpracování snímků spojené s vizualizaci sluneční korony je doménou matematiků z VUT v Brně. Naprostým úspěchem s celosvětovou publicitou v nejprestižnějším odborném tisku pak skončila II. expedice VUT v březnu 2006. Na základě fotografií pořízených v Libyjské poušti, v Turecku a také na dalších místech řadou spolupracovníků se podařilo z údajů v časové posloupnosti sestavit zcela unikátní animaci chování sluneční korony v délce 22 minut. Prof. Druckmüller získal za své numericky zpracované fotografie sluneční korony nejen ocenění Astrofotografie roku 2006, ale také respekt předních světových astrofyziků. Odborníci z VUT přitom nejsou astrofyziky, ale matematiky. Jimi vyvinuté numerické metody zpracování obrazu sloužící k vizualizaci sluneční korony jsou však světovou špičkou. Právě díky jejich unikátnímu softwaru umožňujícímu vizualizaci korony mohou astrofyzici tento jev lépe zkoumat.

Expedice se vrátí ze střední Asie 8. srpna.

Igor Maukš