Vědci pěstují minimozky kriticky ohrožených nosorožců sumaterských

Nosorožec sumaterský (Dicerorhinus sumatrensis) to nemá lehké. Je kriticky ohrožený a zároveň je velmi obtížné ho množit v zajetí.

Vědci ale nedávno dosáhli pozoruhodného pokroku a vytvořili nosorožčí indukované pluripotentní kmenové buňky (iPSC) z biologického materiálu nedávno uhynulého samce. To otevírá nové možnost pro záchrana tohoto druhu. Uspěli i s vypěstováním nosorožčích minimozků v laboratoři.

Tito nosorožci bývali v jihovýchodní Asii relativně běžní. Dnes jich zbývá na celém světě méně než 80. Na jejich úbytky se podepsala především ztráta původních biotopů a také zhoubné pytláctví. Snahy o jejich záchranu zatím nebyly příliš úspěšné, protože se jim v zajetí příliš nedaří, nemluvě o jejich množení.

Badatelé německého centra Max?Delbrück?Center for Molecular Medicine (MDC) v Berlíně se ve snaze pomoci nosorožcům sumaterským uchýlili k molekulárním metodám. Vzali kožní buňky samce jménem Kertam – který byl posledním samcem druhu v Malajsii a zahynul v roce 2019 – a následně je přeprogramovali na indukované pluripotentní kmenové buňky, z nichž je možné vytvořit prakticky libovolné dospělé buňky.

V následných experimentech potvrdili, že tyto nosorožčí kmenové buňky úspěšně vytvořily buňky tří klasických zárodečných vrstev – endodermu, mezodermu a ektodermu. Z těchto vrstev během zárodečného vývoje vznikají veškeré tkáně a orgány. Dalším krokem bylo, že vědci vytvořené kmenové buňky použili k vytvoření mozkových organoidů, tedy nosorožčích minimozků. Tyto minimozky vykazovaly všechny testované neurální parametry, což podle badatelů svědčí o tom, že vytvořené kmenové buňky fungují jak mají a mohou vytvářet komplexní orgány.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Zdroj obrázku: Silke Frahm-Barske, Max Delbrück Center.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: