Včely a GMO

Téma ohrožení včel a čmeláků, tj. hlavních přirozených opylovačů, různými chemikáliemi vyráběnými člověkem je předmětem zájmu laiků i odborníků snad více než sto let. Jednu z ústředních rolí v něm hrají nejrůznější insekticidy, využívané v zemědělství či v lesnictví. Dle názoru odborníků je však současným hlavním problémem pesticidový mix, tedy směs insekticidů s fungicidy i herbicidy, nacházený třeba jen ve stopách, ale všude ve včelím životním prostředí. Tedy i v základní potravě včel, v pylu dlouhodobě ukládaném v buňkách plástů.

V povědomí odborné i laické veřejnosti, zejména evropské, je navíc téma pesticidy versus včely již dlouhodobě propojeno s tématem potenciálních rizik provázejících použití geneticky modifikovaných (GM) rostlin. Odborníci tyto obavy odmítají, politicky motivovaná masmedia opakovaně oživují. Co na tom, že jedinou GM odrůdou pěstovanou v Evropě jsou tzv. Bt plodiny, které žádné postřiky proti hmyzím škůdcům nevyžadují.

Po letech mediálních kampaní už v mysli veřejnosti, a natož včelaře, pojmy „pesticidy“ a „GM plodiny“ vyvolávají obdobné emoce. A poměrně ostré polemiky si v nedávné minulosti našly místo i ve včelařských zájmových časopisech (viz např. Včelařství 8/2014 a 10/2014). Vyvstala tudíž potřeba obecnějšího vyjádření odborníků k problémům včelařství a výsledkem je publikace Ekologie chovu včel autorů Květoslava Čermáka, Karla Sládka a kol. – viz blíže http://pavelmervart.cz/kniha/ekologie-chovu-vcel-475/.

O její vydání se zasloužila zejména Mendelova společnost pro včelařský výzkum. V Mendelově muzeu při Masarykově univerzitě v Brně byla kniha v poslední říjnovou sobotu pokřtěna, a nikoliv náhodou zní název její první kapitoly „Mendelův příspěvek k ekologii včel“. Kolektiv zhruba patnáctky přispěvovatelů, včetně několika zahraničních, propojil v tomto díle velmi zajímavě problematiku základní biologie včely medonosné i jejích nejbližších příbuzných, tedy čmeláků a medonosek. Dal prostor kapitolám o jejím moderním šlechtění, zařadil pojednání o různých zdrojích pylu, podmínkách jejich kulturního chovu – ale také o zásadním vlivu včel na „ekologii krajiny“. Přizváni byli také odborníci na rizika používání pesticidů pro včely a ostatní užitečný hmyz a citlivou problematiku vztahu včel a GM rostlin.

Příprava knihy si vyžádala několik let, což v případě natolik rychle se rozvíjející vědní oblasti, jakou je problematika GM technologií, nutně vede k absenci zcela aktuálních informací. Ovšem v tom podstatném se naše poznatková banka nezměnila. Neexistuje jakýkoliv věrohodný důkaz o zdravotní škodlivosti současných GM plodin nejen pro člověka, ale i pro včelu medonosnou, a to kdekoli na světě. Nesporný je také fakt, že využívání Bt plodin po celém světě nadále stoupá ve své celkové kvantitě i druhovém spektru. S tím výrazně klesají objemy spotřebovaných insekticidů.

GM plodiny by tedy z pohledu poučeného včelaře neměly být ekologickou noční či denní můrou, ale nadějí, že včelám, přírodě a nám bude „ekologicky lépe“. Ovšem zároveň za předpokladu rozumného, uvážlivého počínání vědců, podnikatelů, politiků, legislativců aj. Zkusme věřit, že i to je možné.

Autor článku: prof. RNDr. Zdeněk Opatrný, CSc., PřF UK v Praze

Převzato z:   

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.