V nejhlubší vrstvě oceánské kůry, která kdy byla prozkoumána, byl objeven rušný mikrobiální život

Američtí vědci (Mason et al., 2010) zkoumali biologickou aktivitu v hluboké vrstvě oceánské kůry a objevili bakterie s pozoruhodnou škálou schopností. Patří mezi ně například využívání uhlovodíků či fixování a skladování uhlíku. 

Studie Mason et al. (2010) dokázala přítomnost značného množství bakteriálních forem, a to dokonce i při teplotách blízkých bodu varu.

„Jedná se o v podstatě nový ekosystém, který doposud nikdo nezkoumal," řekl Martin Fisk, profesor na Oregonské státní univerzitě. „Očekávali jsme několik druhů bakterií, ale takovou biologickou aktivitu tak hluboko pod povrchem Země jsme nečekali, je to ohromující."

Oceánská kůra pokrývá téměř 70 % zemského povrchu a o její biologii není prakticky nic známo. Je to částečně proto, že takové studium je obtížné a drahé, ale částečně proto, že většina vědců vůbec nepředpokládala tak ohromnou rozmanitost.

Teplota sedimentů a hornin vzrůstá s hloubkou a vědci nyní věří, že nejvyšší teplota, při které může existovat život, je kolem 250 stupňů. Oceánské dno se obecně skládá ze tří vrstev: povrchové vrstvy sedimentu, dále čediče utvořeného ze ztuhlé lávy a hlubší vrstvy čediče, který chladnul pomaleji a je nazývaný jako vrstva gabro, jež tvoří většinu oceánské kůry.

Vrstva gabro se vyskytuje, až tam, kde je kůra tlustá přes 3 km. Ale v určitém místě Atlantského oceánu blízko podmořských hor Atlantského masivu, byly získány vzorky vrstvy gabro ze skalních formací, které byly blíže povrchu, než je běžné. To umožnilo vědcům je poprvé mikrobiologicky prozkoumat.

Vědecká expedice odebrala vzorky do hloubky více než 116 metrů do této formace a našla pestrou škálu biologické aktivity. Mikrobi štěpili uhlovodíky, někteří se zdáli být schopni oxidovat metan a kromě toho se v nich našly geny aktivní v procesu fixace uhlíku a dusíku nebo jejich konverze z plynu.

Tyto nálezy jsou velmi významné, především proto, že je zatím příliš málo známo o tom, jakou roli může hluboká vrstva oceánu sehrát ve fixaci a skladování uhlíku. Narůstající hladiny oxidu uhličitého zvyšují hladinu oxidu uhličitého také v oceánech. Dle publikovaného výzkumu se zdá, že mikroby v hluboké vrstvě oceánské kůry mají přinejmenším genetický potenciál pro skladování uhlíku.

„Tyto nálezy nenabízejí žádné jasné řešení problémů životního prostředí, které nás na Zemi zajímají, jako je třeba globální oteplování nebo znečištění ropou," řekl Fisk. „Ovšem ukazují, že existuje biologicky aktivní svět hluboko pod oceánem, o němž toho mnoho nevíme. Proto jej musíme studovat, neboť mikrobiální procesy v tomto podmořském prostředí mají potenciál významně ovlivnit biogeochemii oceánu a atmosféry," napsali vědci ve svém článku.

Překlad: Pavla Čermáková

Použité zdroje:

Originální studie: Olivia U. Mason, Tatsunori Nakagawa, Martin Rosner, Joy D. Van Nostrand, Jizhong Zhou, Akihiko Maruyama, Martin R. Fisk, Stephen J. Giovannoni, Jack Anthony Gilbert. First Investigation of the Microbiology of the Deepest Layer of Ocean Crust. PLoS ONE, 2010; 5 (11): e15399 DOI: 10.1371/journal.pone.0015399

Zdroj: www.sciencedaily.com

Obazové přílohy: http://www.sxc.hu/