Datum: 9.9.2020
Speciace, čili vznik nových druhů, obvykle probíhá dlouhou dobu. Výzkumníci americké University of Minnesota vymysleli postup, jak to udělat za méně než rok.
Tým, který vedl Mike Smanski, vytvořil umělou speciační událost, tj. vznik nového druhu, u laboratorních octomilek. Jejich upravené octomilky se mohou normálně množit mezi sebou. Když se ale spáří s jinými, neupravenými octomilkami, tak nevznikne žádné potomstvo.
Výsledky tohoto výzkumu by mohly posloužit pro zajištění bezpečnosti geneticky modifikovaných organismů a zároveň k vývoji nových vysoce specifických postupů proti přenašečům infekčních chorob a invazním druhům.
Tento přístup, který jeho tvůrci označují jako „vyvolaná genetická inkompatabilita“ EGI (Engineered Genetic Incompatibility), začíná použitím genetického editoru CRISPR/Cas9 k vytvoření neškodných mutací ve vybraných regulačních oblastech DNA. Pak dojde na zavedení aktivátoru genu, který vypadá jako původní regulační sekvence.
Když se takto upravený jedinec rozmnožuje s jedincem z přírody, tak potomstvo zdědí regulační sekvenci od přírodního rodiče i aktivátor genu od upraveného rodiče. V důsledku toho dojde u vznikajícího potomstva k přehnané aktivaci dotyčného genu, což vyústí v jeho zánik. Tuto metodu je možné použít i pro vytvářené transgenní organismy, které se pak nemohou rozmnožovat v přírodních populacích.
Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.
Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.
Více informací najdete zde:
Gate2Biotech - Biotechnologický portál - Vše o biotechnologiích na jednom místě.
ISSN 1802-2685
Tvorba webových stránek: CREOS CZ
© 2006 - 2025 Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání o.p.s.
Zajímavé články s biotechnologickým obsahem:
Zaměstnání - poptávky - Možnost zdarma publikovat poptávaná zaměstnání pro firmy a organizace
Jaderná energetika - Závěry z koference věnované jaderné energii a ekologii
Biotech mikročočky inspirované houbovci otevírají nové možnosti v optice
Nanovlákna z peptidů vázajících měď ničí nádorové buňky