S novým rokem lepší zprávy

Pro zelenou biotechnologii. Dokonce i v Evropě. Její konzervativní část sice stále přežvykuje výdobytek francouzského předsednictví - zavedení socio-ekonomických hledisek do procesu schvalování GMO, ale ještě jsme se nedočkali ani rozlousknutí prvního oříšku: co to vlastně je? Výklady se různí. Nizozemská ministryně zemědělství paní Gerda Verburg na listopadové konferenci v Haagu varovala, že by se tak mohla otevřít Pandořina skříňka s pestrým souborem zcela libovolných kriterií.

Můžeme být hrdí na názor hlavního autora zlaté rýže Ingo Potrykuse, že nejvýznamnějším počinem minulého roku byla Bílá kniha českých vědců. Skutečně, její ohlas byl dobrý a propojila nás s mnoha racionálními skupinami v zahraničí.

K hlasu českých vědců se přidávají protějškem evropští zemědělci. Sdružení biotechnologických zemědělců (Farmers Bitech Network - FBN) vydalo Deklaraci důrazně žádající „svobodu volby mezi hospodařením tradičním, ekologickým nebo biotechnologickým způsobem. Zemědělci musí mít přístup k technologickým nástrojům, aby se mohli vyrovnat s požadavky udržitelné produkce potravin, před kterými Evropa stojí. Obracíme se na Evropskou Komisi a Evropský Parlament, aby nám umožnily stát se více konkurenceschopní a udržitelní. Vlády členských států musí též poskytnout podstatnou politickou a veřejnou podporu k tomu, abychom posílili svou připravenost dostát současným a budoucím očekáváním zemědělské produkce."

Podobné hlasy se ozývají od významných osob. V Oxfordu proběhla 4. až 6. ledna Oxford Farming Konference. Jde o výsledky výzkumného programu, kterého se zúčastnilo 600 zemědělců, 10 technických specialistů a organizace potravinářského průmyslu. Jejím hlavním poselstvím bylo, že farmáři, vědci, potravinářský průmysl a vláda musí úzce spolupracovat, aby zajistili dostatek potravin. Šlechtitelství včetně transgenose bylo zdůrazněno jako priorita.

Anglický ministr pro životní prostředí, potraviny a venkov Hilary Benn na konferenci „Potraviny 2030", předkládaje vládní strategii prohlásil, že současný způsob výroby potravin ve Spojeném Království  je neudržitelný. Proto vláda podporuje zavádění nejnovějších technologií.

V souvislosti s požadavkem moderního zemědělství se stále častěji ozývá kritika tzv. koexistence, kterou prosazuje EU a má za úkol bezpečně oddělit tradiční zemědělství, organické (ekologické) a využití GM plodin. Kritici velmi logicky usuzují, že ne oddělení, ale naopak propojení těchto tří přístupů může vyústit v moderní (perfektní) zemědělství. Jejich oddělování je pouze politický ústupek pověrám kolujícím ve veřejnosti. Požadavek jejich spojení je obsahem rozhovoru, který londýnským Times poskytl Gordon Conway, profesor mezinárodního rozvoje v Imperiál College. Velmi podrobně, jak jsme uvedli v loňském roce, tuto myšlenku rozvádějí Klaus Ammann a Marc von Montagu.

Dalším neblahým důsledkem politiky EU potlačující GMO ve jménu pověr je zvyšování nedostatku potravin v rozvojových zemích. Sir David King, který byl hlavním vědeckým poradce anglické vlády, prohlásil na přednášce v londýnské Guilhall, že evropská politika potlačování GM plodin exportovaná do rozvojových zemí stála mnoho životů. Může mj. za nedostatek rýže, protože zabránila zavedení odrůd, které by vzdorovaly nepřízni počasí v minulém roce.

Tento názor tlumočil velmi ostře Dr Sylvester Oikeh, vedoucí afrického projektu suchovzdorných plodin. Obvinil EU z pokrytectví nejen v odporu proti GM v zemědělství, ale i ve farmacii.
Naštěstí se Evropa (ovšem ke své škodě) stává marginálním hráčem. Jsme svědky velkého nástupu v Asii, především Číny. Na rozvoj bioprůmyslu dává vláda skoro 5 miliard USD. Na výzkum transgenní odrůd jde ekvivalent 1,4 miliardy USD. Cílem je odpoutat se od technologické závislosti na zahraničí a vyvinout geny a plodiny patentované v Číně.

Tento směr nese své plody. Časopis Nature uveřejnil zprávu, že v počtu publikací v oboru biotechnologie předstihla Čína USA. Dr. Wang Žingling ze Severovýchodní zemědělské univerzity byl loni v srpnu oceněn Cenou Světové konference o sóji. V dubnu 2002 čínský tým publikoval sekvenci geonomu Oryza sativa indica, nejběžnějšího typu rýže a v prosinci 2004 byla řediteli Čínského státního centra vývoje hybridní rýže Yuan Longpingovi udělena prestižní World Food Price za objev genetické podstaty heterose rýže a za vývoj hybridních odrůd.

Nezůstává jen při teorii. Od roku 1977 Čína pěstuje Bt bavlník, který zaujímá 70% plochy veškerého bavlníku a podstatně zvyšuje sklizeň. Pro malou farmu je to navýšení v hodnotě 220 USD/ha. Ušetřilo se tak skoro 700 000 tun insekticidů, což chrání zdraví rolníků a výrazně zredukovalo populace makadlovky v řadě regionů.

V minulém roce Čína uvedla na trh transgenní kukuřici s fytázou. To má obrovský význam pro krmivářství a životní prostředí. Prase (pěstuje se jich v Číně půl miliardy) nemůže využít fosfor vázaný ve fytátech, ten odchází do kejdy a znečišťuje vodní toky. Ve 3. stupni polních zkoušek je Bt kukuřice, glyfosát tolerantní kukuřice a odrůda s oběma vlastnostmi.

Letos čínské ministerstvo zemědělství po pěti letech zkoušek povolilo pěstování Bt rýže. Její potenciální přínos podle provedených polních ekonomických testů spočívá ve zvýšení výnosu o 8%, a v 80% snížení spotřeby insekticidů. To představuje při 75% využití na 30 milionech ha rýže navýšení zisku o 4 miliardy USD ročně. V polních zkouškách jsou další odrůdy snášející stresy z prostředí.
Opačný vztah než Evropa ke třetímu světu ukazuje dohoda Číny s FAO (Organizace Spojených národů pro potraviny a zemědělství) v hodnotě 30 milionů USD na podporu zemědělské produkce v rozvojových zemích (mezi které jsme nedávno ještě Čínu počítali). Čína těží ze spolupráce s firmami, např. Monsanto, a hlavně s evropskými - Syngenta, BASF, kterým je pod evropskými poměry dusno a odsunují výzkum do Číny.

Kokosy a kávu v Evropě nepěstujeme, není tu na ně klima a musíme dovážet. Zdá se, že k těmto plodům přistoupí i biotechnologie. Ale i na straně vyznavačů anti-GMO náboženství došlo k posunu. Senzaci vyvolal známý americký vizionář Stewart Brand, dříve tvrdý odpůrce GMO, když nyní prohlásil, že je to cesta do budoucnosti. Nový výkonný ředitel Greenpeace, rodák z Jižní Afriky Kumi Naidoo řekl v rozhovoru pro Der Spiegel, že v záležitostech jako je zlatá rýže musí Greenpeace přehodnotit svůj postoj ke GMO. Takových projevů lidského uvažování bylo v této organizaci již několik. V roce 2001 po uvedení zlaté rýže ve známost zazněly podobné hlasy. Při aféře spojené s radiačními mutanty také. Rychle však byly umlčeny jako nepřípustné kacířství.
sTakže uvidíme, jak bude tentokrát. Třeba dříve než se podaří v Evropě aklimatizovat kávovník, zakoření zde v budoucnu i biotechnologie.

Autor: Prof. Jaroslav Drobník