Nový nadějný pokrok v boji proti ptačí chřipce

O ptačí chřipce bylo napsáno již velké množství článků. Hrozba pandemie po uplynulých letech strachu ještě existuje a těžko říci, co se stane s geny virů ptačí chřipky. Celkem známe tři typy chřipkových virů: A, B a C. Vir H5N1 je podtypem chřipkového viru typu A. Ten poprvé infikoval lidi v Hong Kongu v roce 1997, kdy způsobil onemocnění 18 lidí, z nichž 6 zemřelo. První zmínky o viru jsou z Itálie z počátku minulého století, virus byl poprvé izolován v Jižní Africe v roce 1961. Viry nalezené v Thajsku a Vietnamu jsou nebezpečné právě tím, že jsou odolné vůči jinak účinným antivirotikům (amantadin, rimantadin).

Vědci a výzkumníci US Department of Energy, Argonne National Laboratory, učinili zajímavý objev týkající se struktury viru ptačí chřipky. Ve spolupráci s vědci z Číny a Singapuru charakterizovali a přesně popsali strukturu jednoho z nejdůležitějších proteinů obsažených pod kapsidou, bílkovinným obalem viru.
Všechny viry, včetně viru ptačí chřipky, obsahují malé množství proteinů, které řídí funkci viru. Vědci se snažili zjistit strukturu asi nejdůležitějšího proteinu viru H5N1, viru ptačí chřipky nebezpečné i pro člověka. Tímto proteinem je enzym RNA polymeráza, který umožňuje viru množit se a vytvářet svoje kopie v hostitelských buňkách. Studie byla tedy zaměřena na strukturu enzymu RNA polymerázy, složeného ze tří podjednotek: PA, PB1 a PB2. A co se výzkumníkům podařilo zjistit? Po provedení rentgenové krystalografie vědci spatřili překvapující podobnost vzhledu modelu bílkoviny a „ještěří hlavy". Podle biofyzika z Argonne, Andrzeje Joachimiaka, vypadá PA podjednotka RNA polymerázy jako hlava ještěra, ve které jednotlivé její domény připomínají ústa a mozek ještěří hlavy.
Během replikace viru, kdy dochází k vytváření „kopií" viru, se jednotlivé podjednotky RNA polymerázy seskupují a vytvoří určité uspořádání, ve kterém se enzym stává aktivní. K vytvoření aktivního proteinu je zapotřebí interakce mezi PB1 a PA podjednotkou. Tímto neočekávaným vztahem mezi dvěma podjednotkami proteinu by se mohla inspirovat celá řada různých terapií nebo očkovací látky proti viru H5N1, které by byly založené na vazbě PA podjednotky s jinou molekulou. Podle biofyzika Joachimiaka by se také dal vytvořit lék, který by obsahoval látku blokující vazbu PA a PB1 podjednotky. Další možností, jak zpomalit nebo potencionálně jednou zastavit šíření ptačí chřipky, je úplné odstranění vazebného místa v PA podjednotce RNA polymerázy.
Tento postup se zdá být docela proveditelný, protože místo, ve kterém dochází k navázání konce proteinu k PA podjednotce, je relativně malé. Vědecký tým doufá v přesnější určení typu sloučenin, které by mohly zastavit replikaci viru H5N1 už na atomární úrovni. K tomu je však zapotřebí hlubší porozumění geometrii malých součástí sloučenin, aby mohly být vytvořeny léky účinnější v boji s ptačí chřipkou.

http://www.sciencedaily.com/images/2008/07/080715125926-large.jpg
(Prostorový model celkové struktury komplexu PA a PB1 podjednotekRNA polymeráza viru H5N1. Schéma je obarveno podle sekundární struktury proteinu. Šroubovice jsou zobrazeny jako válce, přičemž v „hlavové" části jsou červené a v druhé části připomínající ústa jsou modré. PB1 N peptid je obarven fialově.)

Zdroj informací:
http://www.sciencedaily.com/releases/2008/07/080715125926.htm
http://www.ptaci-chripka.cz/cz/vir/