Nové nanostruktury jsou antibakteriální a současně příznivé pro lidské buňky

Badatelé japonské Tokyo Metropolitan University vytvořili nanostrukturované povrchy z aluminy, čili oxidu hlinitého, které jsou silně antibakteriálně, ale současně je lze použít pro kultury lidských buněk.

Zjistili, že anodická porézní alumina (APA) zpracovaná do podoby nanostrukturovaných povrchů s využitím elektrochemických mechanismů v koncentrované kyselině sírové, je neobyčejně odolná vůči růstu bakterií. Buněčným kulturám ale nevadí.

Nová technologie slibuje široké uplatnění v regenerativní medicíně, kde nabízí možnost pěstovat kvalitní buněčné kultury bez bakteriální kontaminace, aniž by bylo nutné používat antibiotika.

V běžných buněčných kulturách se dnes přidávají antibiotika do média, aby bránila výskytu bakterií. Problém je v tom, že proti rezistentním bakteriím nezabírají a mohou vést ke vzniku ještě více rezistentních kmenů, obzvláště při jejich nadužívání. Pro nanostrukturované povrchy APA to neplatí. Zajistí kultury bez bakterií, aniž by bylo nutné používat antibiotika.

Objev těchto povrchů je dobrou zprávou pro regenerativní medicínu, v níž jsou buňky pěstovány před jejich použitím u pacienta s poškozenými tkáněmi či orgány. Jakýkoliv bakteriální vetřelec přitom představuje pro pacienta značné zdravotní riziko a při regenerativních zákrocích je nutné takové kontaminace úzkostlivě hlídat.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Zdroj obrázku: Tokyo Metropolitan University.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: