Nová naděje po pacienty se spavou nemocí

Experimenty na myších daly příslib vzniku nového způsobu léčby pro parazitické nemoci.

Nový lék proti spavé nemoci může již brzy spatřit světlo světa. Znamenalo by to novou naději pro Afriku, protože tato parazitická nemoc zabije ročně více než 30 000 lidí  (většinu v Africe). Tento přípravek zbavuje myši parazita, který nemoc způsobuje. Je to Trypanosoma brucei, česky trypanozóma dobytčí.

Pokud se spavá nemoc neléčí jsou následky fatální a nyní dostupné léky jsou nebezpečné a málo efektivní. Nový lék, který je možno vyrábět levněji a může být podáván orálně, zabíjí parazity tím, že se zaměřuje na klíčový protein v těle trypanozómy.

„Je vzrušující, že máme nový lék, ještě více vzrušují je, že máme molekulu, která dokáže přesně zaměřit cíl," říká spoluautor studie Paul Wyatt, chemik a farmakolog na University of Dundee v Skotsku.

Parazit, do těla vpravený kousnutím mouchy tsetse, nejprve infikuje krevní oběh oběti. Po několika měsících (nebo letech, záleží na typu infekce) napadne trypanozóma mozek. To způsobuje mnoho komplikací jako je demence, kóma nebo poruchy spánku. Po té následuje již jen smrt nakaženého. „U nyní nejčastěji používaného léku zabijí vedlejší účinky jednoho z dvaceti pacientů," říká biochemik Dietmar Steverding z University of East Anglia v Norwichi v Anglii.

„Nové výsledky jsou velmi slibné a vědecký tým přišel s velmi účinným lékem," dodává Steverding.

Wyatt a jeho kolegové postavili svoji novou studii na poznatcích ze studií předchozích. Ty zjistily, že trypanozóma se nedokáže vyvíjet a růst bez přirozeně se vyskytujícího proteinu NMT (N-Myristoyltransferáza). Tento protein je enzym, který připojuje řetězce mastných kyselin k dalším proteinům. Tyto mastné kyseliny zastávají mnoho důležitých funkcí. „NMT spolupracuje a jinak působí s více než 60 proteiny v buňce, proto zásah do toho proteinu je pro parazita velmi dramatický," říká Wyatt.

Zkoumání více než 60 000 malých molekul přineslo několik, které mohou rozrušit funkce NMT. Wyatt a jeho tým prověřili chemické složení těch několika molekul a nakonec vybrali jednu, kterou pojmenovali DDD85646. Právě tato molekula během experimentů v laboratoři naprosto zastavila množení parazitů. „Orálně podávané dávky potlačily infekci u myší, které byly infikovány spavou nemocí," říká Wyatt. Další experimenty odhalily, že se molekuly obsažené v léku se váží na NMT protein a tím zastavují jeho schopnost připojovat řetězce mastných kyselin k ostatním proteinům.

Přesná posloupnost dějů, jak probíhá zabití parazitů, je zatím nejasná, ale vědci předpokládají, že lék poškozuje vnější ochranou membránu parazita. K ochránění imunitního systému těla parazit často mění složení povrchu svého těla, proto si Wyatt a jeho tým myslí, že právě jejich lék mu v této obměně brání. „Za normálních podmínek jsou buňky pokožky parazita dlouhé, tenké a elegantní, ale po aplikování léku se mění na tlusté, oteklé a kulaté buňky," říká Wyatt.

Při experimentech na myších léčivo účinně zničilo všechny parazity v krvi, ale nemohlo působit na ty v mozku.

To znamená, že tento lék bude použitelný pouze během prvního stádia nemoci, během druhého stádia by již nebyl efektivní. A co více, při velkých koncentracích může začít zabíjet i savčí buňky. Proto musí být léčivo dále testováno a kontrolována jeho toxicita.

„Je zde mnoho těchto překážet, které musí být před možný užíváním překonány. Pokud bude možné zlepšovat charakteristiky tohoto léku, může to být skvělý kandidát pro další vývoj," upozorňuje Steverding.

Autor: Jakub Málek

zdroje:  www.sciencenews.org

www.wikipedia.cz