Myši mohou syntetizovat svůj vlastní morfin

Stopy po morfinu v moči byly považovány za jasný důkaz užívání drog nebo konzumaci stravy obsahující mák. Nyní ukazuje studie vědců z Ústavu pro výzkum životního prostředí na Technické univerzitě v Dortmundu a Vědeckého centra pro výzkum rostlin Donalda Danfortha v St Louis v Missouri další možné vysvětlení: vědcům se totiž  podařilo poprvé dokázat, že myši - a pravděpodobně i lidé a další savci - produkují ve svém těle svůj vlastní morfin.

Pro tyto experimenty vědci injikovaly myším značený tetrahydropapaverolin (THP) po dobu pěti dní. Tato chemikálie je látka, kterou mák přeměňuje na morfin v komplexním procesu, který zahrnuje nejrůznější kroky. Tyto kroky, jichž je 17, byly rovněž nalezeny u myší.

„Zvířata musejí mít propracovaný enzymový systém, který jim umožňuje produkovat morfin samostatně," vysvětluje prof. Michael Spiteller z dortmundského ústavu. Kromě jednoho malého rozdílu v časném stádiu je proces konverze stejný u zvířete i v máku. Podle Spitellera našla evoluce evidentně dvě cesty, jak syntetizovat morfin.

Účel produkce morfinu v těle je stále nejasný. Morfin může pomáhat nervovým buňkám spolu komunikovat. Ale je rovněž možné, že zvířata, a možná i lidé, používají morfinu jako vlastní lék proti bolesti, například během šoku nebo v případě vážných zranění.

Morfin patří mezi opiáty a používá se v praxi jako lék odstraňující bolest. Lidské tělo má ale i své vlastní známé mechanismy, kterými dokáže tlumit bolest. Mezi ně patří například stresová analgézie. Příkladem jsou vojáci zranění v bitvě, kteří nemusí cítit bolest až do skončení boje.

Účinná proti bolesti je i akupunktura, která je používána k léčbě a předcházení bolesti již 4000 let. Pracuje na stejném principu, jako funguje dotyk nebo hlazení. Mnoho z nás zná z vlastní zkušenosti, že hlazení poraněného místa způsobuje úlevu od bolesti. Je známo, že některé chirurgické výkony mohou být prováděny v akupunktuře coby jediném druhu anestézie.

Akupunktura na bodech vzdálených od místa bolesti vede k uvolnění tzv. opioidních (tedy podobných opiu) peptidů. Jedná se o látky, které se podílejí na emocionálních a behaviorálních reakcích člověka, mezi ně patří například encefaliny a endorfiny. Opioidy mohou působit nejméně na třech místech v lidském těle: v periferii (v místě poranění), v míše a v mozku. V periferii, kde došlo k poranění, a tím pádem k rozvoji zánětlivé reakce, dochází k produkci opioidních peptidů buňkami imunitního systému. Váží se na morfinové receptory, a proto mají schopnost tlumit bolest stejně jako morfin.

Další výzkum ve spolupráci s Fakultní nemocnicí v Kolíně nad Rýnem by měl ujasnit zatím neprozkoumané souvislosti.

Článek zabývající se tímto tématem byl nedávno zveřejněn v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Překlad: Pavla Čermáková

Zdroje:  www.sciencedaily.com