Mortalita dospělých analyzovaná dle zemí: muž z Islandu a žena z Kypru mají nejnižší riziko úmrtí

Mortalita dospělých analyzovaná dle zemí: muž z Islandu a žena z Kypru mají nejnižší riziko úmrtí.

Nejkomplexnější hodnocení globální mortality dospělých se objevilo 30. dubna v časopise The Lancet. Studie ukazuje, že v jednotlivých zemích se nerovnost úmrtnosti dospělých lidí rozrostla až do té míry, že dospělí muži ve Svazijsku - zemi s největší úmrtností - mají nyní devětkrát větší pravděpodobnost předčasné smrti oproti nejpříznivější zemi Kypru. Míra úmrtnosti v jižní Africe je nyní vyšší, než byla úmrtnost ve Švédsku v roce 1751.

Výzkum také ukazuje, že Spojené státy značně poklesly za ostatními zeměmi při snižování mortality. V roce 1990 byly USA na 34. místě v úmrtnosti žen a na 41. místě v úmrtnosti mužů, ale do roku 2010 klesly na 49. příčku pro ženy a 45. pro muže. To je posunulo až za celou západní Evropu a dokonce i chudé země, jako jsou Chile, Tunisko a Albánie.

„Pomocí mortality dospělých občanů vidíme masivní rozdíl mezi nejlepší a nejhorší zemí, na rozdíl od toho, co pozorujeme u mateřské úmrtnosti a co vidíme u dětí. V těchto dvou případech došlo k velkému pokroku od roku 1970," řekl dr. Christopher Murray z University of Washington, profesor pro globální zdraví a ředitel Institute for Health Metrics and Evaluation (IHME).

Pomocí nové metody, kterou vyvinul IHME, vytvořili vědci pro 187 zemí odhady pravděpodobnosti, že jedinec, který dosáhl 15 let, zemře předčasnou smrtí před dosažením 60 let.

Výzkumníci poukazují na celou řadu faktorů, které určují široké rozdíly. AIDS prudce zvrátil pozitivní trendy v mortalitě v 90. letech v Africe. Zvýšené příjmy v některých zemích mají evidentně souvislost s prevalencí rizikových faktorů pro nemoci, jako je vysoký krevní tlak a obezita. Kouření také stále hraje značnou roli na celém světě.

Ženy všeobecně evidentně zlepšily svoje zdraví více než muži. Během 40 let (mezi 1970 a 2010) klesla mortalita dospělých o 34 procent u žen a o 19 procent u mužů na celém světě. Rozdíl mezi mortalitou mužů a žen se během této periody rozšířil o 27 procent.

„Měli jsme odhady pro dětskou mortalitu po dvě desetiletí, které měly nesmírný vliv na debaty o prioritách pro přežití dítěte. Ale zcela jsme ignorovali mortalitu dospělých," řekl dr. Alan Lopez, ředitel School of Population Health na University of Queensland a jeden z autorů článku. „Musíme se snažit se stejnou vášní, jako zachraňujeme děti, udržet na živu i dospělé."

Mezi další klíčové objevy patří:

Nejnižší riziko smrti bylo zaznamenáno na Islandu (muži) a na Kypru (ženy).

Úmrtnost mužů a žen je v roce 2010 v 37 zemích vyšší, než byla v roce 1990.

Východní Evropa zaznamenala jeden z největších zvratů moderní doby ve veřejném zdravotnictví. Rusko spadlo z 43. příčky pro ženskou mortalitu v roce 1970 na 121. místo.

Od roku 2005 zažila subsaharská Arfika silný pokles úmrtnosti, což je pravděpodobně výsledek úsilí o prevenci HIV a léčbu pacientů s AIDS pomocí antiretrovirotik.

Jižní Asie, především Indie, měla v roce 1970 jednu z největších hodnot ženské mortality na světě. Došlo ale k velkému poklesu. V roce 2010 je z tohoto hlediska lepší být ženou v Indii než mužem ve Spojených Státech v roce 1997.

Seznam zemí s nejnižší úmrtností dospělých se změnil výrazně. Pouze tři - Švédsko, Nizozemsko a Norsko - zůstaly mezi „top 10", co se týká úmrtnosti mužů mezi lety 1970 a 2010.

Dosud byl výzkum mortality dospělých brán jako podmnožina světové populace a většinou se spoléhalo na odhady odvozené z čísel charakterizujících dětskou mortalitu. IHME vypočítala nové údaje pomocí registračních údajů, sčítání lidu a historie přežití sourozenců.

Překlad: Pavla Čermáková

Zdroj: www.sciencedaily.com