Hlavní stranaAutorské články a zajímavosti ze světa biotechnologiíMeze růstu?

Meze růstu?

Datum: 14.3.2012 

Ve skupině diskusí okolo krize se točí naděje i obavy okolo ekonomického růstu, a není tedy divu, že se objevily i dvě úvahy o známých prognózách kde a jaké jsou limity neustálé snahy lidstva o hospodářský růst. Prvá od Miroslava Zajíčka, ředitele laboratoře experimentální ekonomie, Národohospodářské fakulty VŠE (Lidové noviny, 3.3. 2012)., vzpomíná čtyřicáté výročí publikace Meze růstu vydané tzv. Římským klubem, která pomocí matematických modelů předvídala brzké vyčerpání přírodních zdrojů. I když se zmiňuje o nerostných surovinách, hlavní důraz klade na zásoby ropy, neboť vychází z paradigmatu, „že právě ropa je téměř výlučně nutným základem našeho materiálního blahobytu", který je jen variantou sto let starého paradigmatu týkajícího se uhlí. 

Už tato substituce by měla u Miroslava Zajíčka vyvolat opatrnost v analýze. Svoje námitky proti názoru Římského klubu totiž staví prakticky výhradně na ropě a zemním plynu. Zaměřuje se na výčet v nedávné době objevených jejich dalších zdrojů a také zásoby uhlí (v Číně). Postavit otázku mezí růstu jen na zdrojích energie je velmi vratké. Výše uvedená substituce ropy za uhlí totiž ukazuje řetěz zdrojů energie v historii lidstva: lidská síla - síla zvířete - uhlí - nafta - geotermální energie - nukleární energie - energie Slunce (která je zdrojem energie vody a větru). Energie Slunce dopadá na naši planetu obrovské množství a nelze pochybovat, že technika v budoucnu dojde k jejímu efektivnímu využívání. Tím by se lidé osvobodili od konečných fosilních zásob a zdroje energie by skutečně nebyly omezujícím faktorem. Z tohoto obecného pohledu je zcela zbytečné uvádět kde a kolik se nově objevilo zásob fosilních zdrojů.

V druhém příspěvku na téma mezí růstu staví profesor Bedřich Moldán (LN 8.3. 2012) limity na životním prostředí. To je mnohem realističtější pojetí; planeta Země má konečnou plochu a z ní jen určitý podíl může sloužit lidem. Zda lidstvo svou činností bude tento podíl udržovat, zvětšovat nebo zmenšovat - to je to, co Bedřich Moldán shrnuje pod pojem „environmentální udržitelnost".

Tento faktor je natolik obecný, že zahrnuje i to, co zcela opomněl Miroslav Zajíček - a nutno přiznat, že ani Bedřich Moldán dostatečně nevypíchl - onu zapeklitou lidskou slabost - že člověk musí jíst. Jistě, extrémní sci-fi projektant si může představit pustinu, kde poháněny sluneční energií pracují fermentory produkující řasy a bakterie a následná hi-tech linka z nich upravuje oběd a večeři. Jenže tak si asi cíl růstu málokdo představuje. Spíše spoléhá na ono staré dobré zemědělství.

Právě zde se vynořuje nejkritičtější omezující faktor. Nejen že potřeba potravy roste s počtem lidí, ale i s jejich rostoucími nároky. Proti tomu jde mnoho vlivů - v prvé řadě zmenšující se plochu zemědělské půdy. Je tím vina jednak sama technika a další lidská činnost, jednak zemské klima. Rozšiřování zemědělsky využitelné půdy na úkor přirozených ekosystémů by jen vyrobilo další omezující faktor.

Nejde jen o plochu půdy. Ubývá zemědělsky využitelné vody. Zde je možné namítnout, že s dostatečnými zdroji energie lze odsolovat mořskou vodu. Je však zajímavé, jak i v tomto směru vládne „veličenstvo energie": ve veřejnosti se již dobře uchytila myšlenka, že energií by se mělo šetřit, ale šetřit potravinami nebo sladkou vodou - to v průmyslových zemích teprve čeká na uznání.

Problém nasycení lidstva v budoucnu řešilo mnoho studií. V roce 2009 vyšla např. velmi výpravná brožura David J. Spielman and Rajul Pandya-Lorch: Highlights from Millions Fed - Proven Success in Agricultural Development. V tutéž dobu Joachim von Braun, Director General, International Food Policy Research Institute (IFPRI) na 5. světovém ekonomickém islámském foru přednesl přehled nazvaný Improving Agricultural Productivity, Markets, and Social Protection; The Key to Global Food and Nutrition Security (Zdokonalení zemědělské produktivity, trhů a sociální ochrany; Klíč ke světovému zabezpečení potravy a výživy). Touto otázkou se zabývají průběžně přední media (Nature, The Economist, Times). Biologické stránce - vývoj nových odrůd - se připisuje velký význam, neboť známá Zelená revoluce prokázala, že je to možné: vývojem nové odrůdy zvýšila výnosy až o 40%. Jelikož další zvyšování chemie je nežádoucí, je to šlechtitelství, včetně biotechnologie, ke kterému se upínají naděje.

Ukazuje se, že problém mezí růstu není v tom, zda dojdou zásoby nafty, mědi nebo zemního plynu, ale v tom, zda biologové uživí lidstvo.

Autor: prof. Jaroslav Drobník


Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.


google facebook Digg delicious reddit furl mrwong myspace twitter stumble upon topclanky Jagg bookmarky Linkuj si ! pridej Vybralisme


Obrazové přílohy: http://www.sxc.hu


68

Komentáře / diskuse

: (20.01.14 12:31)

Základní podmínka života je voda, použitelná voda.Možná nultý zákon biologie. (reagovat)


Váš komentář:







 

OPPI, MPO, EU

CEBIO a I. etapa JVTP

  • CEBIO
  • BC AV CR
  • Budvar
  • CAVD
  • CZBA
  • Eco Tend
  • Envisan Gem
  • Gentrend
  • JAIP
  • Jihočeská univerzita
  • Madeta
  • Forestina
  • ALIDEA

Provozovatel

Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání o.p.s.

Články na přání


[načítám anketu]

LinkedIn