DNA z dešťové vody představuje okno do biodiverzity korun pralesů

Tropické pralesy stále ukrývají doposud nepoznané druhy. V minulosti již sice byla v pralesích odhalena řada druhů rostlin, živočichů a dalších organismů, ale některé části tropických ekosystémů jsou velmi špatně dostupné a pro vědce představují velkou výzvu.

Obzvláště náročný je výzkum nejvyšších stromových pater pralesa. Bývá velmi komplikovaný technicky a často také finančně nákladný. Dalším problém je, že se často není možné vyhnout lokálnímu poškození ekosystému.

Vědci ale již dříve zjistili, že by řešením tohoto problému mohlo být využití dešťové vody. Voda totiž obsahuje DNA z organismů v okolním prostředí (eDNA, environmentální DNA), kterou lze analyzovat a zviditelnit tím místní biodiverzitu.

V předešlých výzkumech se již povedlo například detekovat různé členovce v korunách stromů lesů mírného pásu díky eDNA obsažené v dešťové vodě. K určení druhů ve vzorcích eDNA použili metabarcoding.

V nové studii, kterou uveřejnili v Science Advances, vědci otestovali nový přístup v tropickém pralese ve Francouzské Guyaně, který je součástí Amazonie. Současně to udělali v nedaleké plantáži na stromy a výsledky porovnali.

Také testovali účinnost dešťové vody z korun stromů jako zdroje eDNA. Nastříkali na stromy mrkvový džus a po několik týdnů sledovali, jak dlouho se udrží mrkvová DNA ve vzorcích eDNA z dešťové vody. Fungovalo to. Dokonce více než dobře – vědci detekovali v eDNA i sekvence ryb, zřejmě z trusu ptáků a savců, kteří se rybami živí.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Zdroj obrázku: Finn Piatscheck, UMR EcoFoG, INRAE.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: