Budoucnost určování výskytu rakoviny - nový pokrok s velkým potenciálem
Datum: 16.12.2010
Nová studie publikovaná týmy z Velké Británie a Německa pod záštitou University of Leicester Press Office je potenciálem pro inovativní přístupy, jak „zacílit“ léčbu nemocí jakou je např. rakovina (Balca et al., 2010).
Autoři také uvedli, že identifikovali proteiny, které hrají důležitou roli v životním cyklu lidské buňky a které by se mohly stát cílem přesnějších léčebných postupů.
Německý tým z Centre for Molekular Biology při University of Heidelberg a britský tým z Department of Biochemistry při University of Leicester získaly pro svůj výzkum granty od German Research Foundation (DFG), Wellcome Trust, Cancer Research UK a Association for International Cancer Research.
Profesor Elmar Schiebel z heidelberské university, který studii vedl, řekl: „Naše studie přináší nové a důležité pohledy na klíčový proces buněčného dělení. Tato práce naznačuje přístupy, které by mohly novelizovat léčbu rakoviny díky její přesnější diagnóze." (University of Leicester, 2010).
Jedná se o pozoruhodné zlepšení, které nabízí možnost zjistit informace o inhibici neregulovaného buněčného dělení, které je pro rakovinu charakteristické.
Vědci zkoumali procesy probíhající během buněčného dělení, což vedlo k tomuto zásadnímu objevu. Když se totiž buňky dělí, musí přesně rozložit svůj genetický materiál na základní buněčnou strukturu, která se nazývá mitotické vřeténko (mitotic spindle). Jak se buňka rozdvojuje, základní struktura mitotického vřeténka vytváří dva póly, na které se genetický materiál, nesený v chromosomech musí při dělení navázat.
Póly vřeténka jsou generovány párem centrozómů na obou koncích buňky, které se za normálních okolností drží blízko sebe v buňce, ale při buněčném dělení putují každý na jeden její konec. Neúspěšná separace centrozómů celé dělení zablokuje a může vést ke smrti buňky (Goshima, 2010).
Výzkum identifikoval nové proteiny, které kontrolují rozdělení centrozómů. Nejdůležitější zprávou je, že byly nastíněny nové přístupy cílené léčby chorob, které se opírají o deregulaci buněčného dělení skrze ovlivnění činnosti centrozómů a jejich regulátorů.
Britský tým již nyní pracuje na prohloubení znalostí o zmíněných možnostech léčby a vývoji inhibitorů proti separaci centrozómů s pomocí Institute of Cancer Research v Londýně a Nothern Institute for Cancer Research při University of Newcastle (University of Leicester, 2010).
Autor: Jakub Málek
Použité zdroje:
Originální text studie: Balca R. Mardin, Cornelia Lange, Joanne E. Baxter, Tara Hardy, Sebastian R. Scholz, Andrew M. Fry, Elmar Schiebel (2010): Components of the Hippo pathway cooperate with Nek2 kinase to regulate centrosome disjunction. Nature Cell Biology, 2010; DOI: 10.1038/ncb2120. cit. 25.11.2010
Připraveno podle: University of Leicester (2010): Scientists announce new advance with potential for future cancer targeting. In ScienceDaily. [online]. cit. 25.11.2010
Další použité zdroje:
Faragher J A, Fry M (2003): Nek2A kinase stimulates centrosome disjunction and is required for formation of bipolar mitotic spindles. Mol Biol Cell. 2003 July; 14(7): 2876-2889. doi: 10.1091/mbc.E03-02-0108. [online]. cit. 25.11.2010
Goshima G, Scholey J M (2010): Control of Mitotic Spindle Length. Annual Review of Cell and Developmental Biology, vol. 26: 21-57 [online]. cit. 25.11.2010
Obrazové přílohy:
Microtuble.jpg: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/80/Microtuble.jpg
centrosome.jpg: http://chemistrypictures.org/d/33-3/centrosome.jpg
68
