Autorské články a zajímavosti ze světa biotechnologií
Varianty lidského chromozomu 9 a jejich souvislosti
31.7.2012 | Autorské články a zajímavosti ze světa biotechnologií
Jádra lidských buněk obsahují celkem 23 párů (tedy 46 kusů) chromozomů. Každý z těchto chromozomů obsahuje jiný úsek lidské DNA - je tedy jedinečný. Díky této jedinečnosti, můžeme jednotlivé chromozomy identifikovat a blíže studovat v optickém mikroskopu. Strukturní a početní odchylky chromozomů bývají velmi často příčinou různých genetických...
Pšenice ve výživě lidstva
26.7.2012 | Autorské články a zajímavosti ze světa biotechnologií
Výživa lidstva závisí hlavně na dvou plodinách: rýži a pšenici. Zhruba se dělí o klimatické zóny - rýže panuje převážně ve vlhké a teplé, pšenice je spíše vylepšená stepní tráva. Lidé spotřebují ročně takřka 700 milionů tun (Mt) pšenice jako potravinu (podle FAO zajišťuje asi 40% potravin), krmivo a malý podíl i pro průmysl. Čtyři pětiny z tohoto...
Jak dávné retroviry zaplavily naše genomy
23.7.2012 | Autorské články a zajímavosti ze světa biotechnologií
Asi ne každý se snadno smíří s představou, že přes 90 % genomu savců vlastně nemá žádnou známou funkci. Čas od času vypukne povyk, že některé úseky nekódující DNA jsou převelice významné a že je všechno úplně jinak, stále to jsou však jen kapky ve velikém moři nesmyslného breptání genetického šumu. Ať se nám to líbí anebo ne, naprostá většina...
Geny ovlivňují nižší funkci naší imunity ve stáří
18.7.2012 | Autorské články a zajímavosti ze světa biotechnologií
Imunitní systém člověka představuje životně důležitou soustavu, která nás chrání před celou řadou infekčních chorob - virových, bakteriálních i parazitárních. Mimo to nás také chrání před škodlivým vlivem vlastních, například nádorových buněk. Funkce imunitního systému se v průběhu lidského života vyvíjí. Ve stáří ovšem aktivita imunitního...
Co chceme vědět
16.7.2012 | Autorské články a zajímavosti ze světa biotechnologií
Ač to může být pro někoho už nudné, je imperativem doby stále upozorňovat na falešně chápání požadavku, že občan má právo být informován o plodině, ze které byl získán produkt, který používá. Tím spíše, jde-li o složku potravy. Tento požadavek je evropskými politiky interpretován výhradně jako nutnost oznámit, zda plodina byla vyšlechtěna metodou...
Vědci vrátili pšenici ztracený gen a vylepšili tak její výnos na slaných polích
12.7.2012 | Autorské články a zajímavosti ze světa biotechnologií
Pšenice patří spolu s kukuřicí a rýží mezi nejčastěji seté obiloviny na světě. Seje se na 225 miliónech hektarů a zabírá tak 15% světové orné půdy (Kiss 2011). Toto číslo zřejmě ještě poroste, protože do roku 2050 očekáváme světový růst požadavků na potravu o 70-110% (Tilman a kol. 2011). Naneštěstí pěstování zemědělských plodin na mnoha místech...
Živé buňky jako přepisovatelné DVD?
9.7.2012 | Autorské články a zajímavosti ze světa biotechnologií
Když na to přijde, tak se bakteriální buňky s námi docela nadřou. Jako eukaryoti jsme očividně neschopní důvtipnějšího metabolismu anebo hlubší přeměny genomu, aniž bychom přestali fungovat. Došlo to tak daleko, že dneska najdeme spolupracující bakterie skoro úplně všude, kam se jen podíváme. Přesto by asi jenom málokoho donedávna napadlo, že...
Primární prevence vývojových vad
2.7.2012 | Autorské články a zajímavosti ze světa biotechnologií
Vrozené vývojové vady představují významný zdravotní, ale i sociální problém. V rámci zdravotní politiky vyspělých zemí tak má prevence vývojových vad velice důležitou pozici. Dosud jsme si pod tímto pojmem představovali spíše prevenci sekundární - různé testy v těhotenství, na základě kterých jsou případy vývojových vad u plodu včas...
Problémy s produkcí antimikrobiálních peptidů v bakteriích překonány!
28.6.2012 | Autorské články a zajímavosti ze světa biotechnologií
Antimikrobiální peptidy jsou nízkomolekulární proteiny dlouhé 12-50 aminokyselin. Jedná se o prastarou a evolučně nesmírně konzervovanou imunitní složku řady organismů, od rostlin až po člověka. Disponují širokou paletou účinku proti bakteriím, houbám a virům. Obvykle nesou kladný náboj a amfifilní charakter, kdy se jedna část molekuly chová...
Osudy transgenní papay
25.6.2012 | Autorské články a zajímavosti ze světa biotechnologií
Carica papaya je v tropech rostoucí strom původně pěstovaný v Mexiku. Jeho plody jsou významnou složkou potravy v řadě zemí. V roce 1911 botanik Garritt P. Wilder z ostrovů Barbados a Jamajky přenesl papayu na Havaj, kde se začala intenzivně pěstovat a plody vyvážet. V roce 1984 dosáhla produkce 36,5 tisíc tun. Jedním z hlavních odběratelů byly...
- Vyhledávání:
- Organizace
- Projekty
- Zaměstnání
- Knihy
- Časopisy
- Slovník
- Akce
- Kontakt
