Zdokonalení místo zákazu

Když František Křižík rozsvítil u nás první elektrické světlo obloukovou lampou, byla velká sláva. Kdyby tehdy žili dnešní aktivisté, důrazně by poukázali na nebezpečí požáru, úrazu elektrickým proudem a obrovskou nehospodárnost, v důsledky čehož by žádali okamžitý zákaz. Dnes podobně postupují vůči transgenním plodinám. Kolikrát už doručovali ministrovi životního prostředí žádost o jejich zákaz.

Elektrické osvětlení se nezakázalo, ale zdokonalilo; můžeme si posvítit diodovou svítilnou, nic nezapálí, neublíží a je velmi hospodárná. Technologie transgenose je mnohem mladší, ale i ta dělá velké pokroky. S úspěchem likviduje strašidla, která aktivisté nejčastěji vypouštějí: horizontální přenos genů, „nové" bílkoviny v naší potravě a s nimi spojené „nové alergie", a to nejhorší - geny způsobující necitlivost na antibiotika.

Obě strašidla mají charakter Barbuchy, strašidla stvořeného Vladislavem Vančurou spolu s Kubou a Kubikulou. Mělo zajímavou vlastnost: zvětšovalo se lidským strachem a když se ho nikdo nebál, byl z něj hodný sympatický drobeček. Nové geny či alely podle zákona musí mít totiž každá nová odrůda, jinak nemůže být uznána. Jsou-li vytvořené ozářením, jsou nepřirozené a pravděpodobnost třeba alergie je u nich větší než u genů přenášených transgenosí, protože ty jsou přirozené. Aniž máme na talíři „GM-potravu", zpravidla jich denně sníme miliardy a to včetně genů nesoucích necitlivost k antibiotikům.

Tato pseudostrašidla likviduje nová metoda použitelná při transgenosi - odstraňovač genů (gene deletor), kterou již před třemi lety zavedli vědci z university v Connecticut a jejich kolegové z Čínského biotechnologického centra Chinese Southwest University . Právě jako ohlas na skutečná a vymyšlená rizika začali již v roce 2000 studovat, jak zbytečné geny odstranit. Řešením byl právě systém odstraňovače genů. Kombinace genů z bakteriofága a běžné kvasinky způsobuje, že úsek DNA mezi nimi se vyštěpí. Tak lze odstranit ze semen a pylu pomocné geny, když už splnily svou funkci, třeba právě ty, které umožňují růst i v přítomnosti antibiotik. Ovšem je-li třeba, odstraní i vložený transgen.

Zejména u rostlin v kombinaci s orgánově specifickými promotory dovoluje velmi selektivní manipulaci. Promotory jsou informační úseky DNA dávající povel k zapojení genů a jsou odlišné v různých orgánech. Zapojení genů odstraňovače v různých orgánech lze vložený gen odstranit třeba v pylu a semenech, ale zůstane v zelených částech. Třeba u Bt kukuřice zajistí, že ani v pylu ani v semenech se gen vložený z Bacillus thuringiensis neobjeví, ale zůstane v zelených částech. Tam produkuje peptid jedovatý pro larvy zavíječe a tím kukuřici chrání. Nemůže však „kontaminovat" běžnou kukuřici a poškodit ekologickým zemědělcům vybírání poplatku za pověrčivost, když zvyšují cenu v důsledku garance „Bez GMO". Navíc uklidní ty pověrčivé strávníky, kteří si dali namluvit, že popkorn z Bt kukuřice by jim mohl uškodit. Vložený gen totiž v kukuřici, ze které se popkorn dělá už není.

Podobně lze připravit kukuřici, která tvoří peptid z jiného druhu bacila, toxický pro larvy brouků, pouze v kořenech. Tedy nejen semena a pyl, ale ani zelené části příslušný gen neobsahují. Taková transgenné odrůda se chrání před z amerického kontinentu zavlečeným škůdcem bázlivcem kukuřičným, jehož larvy žerou kořeny.

Mnohým odstraňovač genů může připomenout technologii terminátoru, která způsobuje, že semena transgenní odrůdy jsou sterilní. Je zde velký rozdíl. Jednak odstraňovač genů zajistí, že kukuřice v semenech pouze netvoří transgen, ale nijak neovlivňuje jejich klíčivost. Jenom další generace už nebude transgenní a tedy neodolá zavíječi. Opět slyšíme nářky aktivistů jak nebohý zemědělec musí každým rokem kupovat osivo. Pokud takto argumentují, jen prokazují, že o zemědělství toho moc nevědí. Kukuřice se běžně používá hybridní, protože dává mnohem větší výnos, který bohatě kompenzuje náklady na každoroční nákup osiva. Mendelovy zákony však jasně říkají, že hybridní rostlina se přesívat nedá. V další generaci štěpí a výnos prudce klesne.

Ale i kdyby rolník chtěl mít další rok transgenní plodinu, může ji mít. Odstraňovač genů má ještě další vymoženost: aktivitu vystřihovacího systém lze vypnout chemicky - a to etanolem. Působením etanolu se vystřihnutí zabrání a další generace opět bude transgenní.

Proč už nemáme takovouto kukuřici, když byla „vynalezena" před dvěma lety? Protože předpisy vyžadují obrovský soubor zkoušek, který je jednak nesmírně drahý, jednak dlouhodobý a navíc samo schvalovací řízení v Evropě je běh na dlouhé tratě s rizikem, že politici z ideologických důvodů místo cíle vykopou jámu, kam celý projekt spadne. Jde tedy především o rozhodnutí firmy, zda do převodu z laboratoře na trh riskne investovat, a pak o to, která ideologie (nikoli věda) zvítězí v politickém schvalovacím procesu. Nadějí biotechnologů je okolnost, že systém odstraňovače je částečně čínského původu. Tam není ideologie rozhodující jako v Evropě.

Autor: Prof. Jaroslav Drobník