Závěry konference k biologické rozmanitosti

Týden před Vánoci skončila v mexickém Cancúnu vrcholná konference Úmluvy o biologické rozmanitosti (COP 13), která se poprvé konala souběžně s konferencemi dvou protokolů, které pod Úmluvu spadají: Cartagenského protokolu o biologické bezpečnosti (COP-MOP 8) a Nagojského protokolu o přístupu ke genetickým zdrojům a rozdělování přínosů z nich (COP-MOP 2). Co toto setkání 167 smluvních stran, dalších zemí a mnoha organizací přineslo pro oblast biotechnologií?

Nejobtížnějším bodem konference Cartagenského protokolu se stalo hodnocení rizika GMO. Zemím EU se nepodařilo schválit připravenou metodiku, která měla být vodítkem pro státy bez vlastních předpisů o GMO, resp. výsledek jednání je mnohem slabší, než si EU přála. O metodice se hovoří pouze jako o jednom z nástrojů hodnocení a zdůrazňuje se její právní nezávaznost.

V rámci konference proběhly také diskuse o syntetické biologii (k tématu viz článek Biotrinu ze dne 12.1.2016). V Cancúnu prezentovali své názory i mnohé nevládní organizace či zástupci původního obyvatelstva. Rozhodnutí COP 13 nakonec pouze zdůrazňuje princip předběžné opatrnosti a bere na vědomí pracovní definici syntetické biologie, která kromě živých organismů zahrnuje i „genetický materiál“. Podle závěrů konference lze základní principy hodnocení rizika GMO aplikovat na organismy vzniklé nynějšími postupy syntetické biologie, ovšem do budoucna nelze vyloučit, že produkty „synbio“ nebudou spadat pod Cartagenský protokol a nebude ani jednoznačné, zda jsou živými organismy.

Co se týká Nagojského protokolu, v současnosti se řeší například otázka, jak aplikovat sdílení přínosů na každoroční přípravu vakcín proti chřipce, kdy nelze ztrácet čas dlouhými administrativními postupy ohledně využití aktuálních kmenů chřipkových virů.

Zásadním problémem koncepce Nagojského protokolu se do budoucna jeví to, že nepokrývá „genetické zdroje“ v podobě záznamu sekvencí nukleových kyselin, tj. v biotechnologiích běžně využívané informace. Otázka digitálního záznamu sekvencí genetických zdrojů se stala horkým tématem konference v Cancúnu. S ohledem na těžko dosažitelný konsensus se konkrétní rozhodnutí o dopadech používání těchto digitálních záznamů odsunulo na další konferenci konanou za dva roky. Není pochyb o tom, že shromažďování a praktické využívání výsledků sekvenování genomů se bude mezitím rozvíjet rychlým tempem.

Zdroje:

https://www.cbd.int/conferences/2016

https://www.cbd.int/doc/meetings/bs/mop-08/official/bs-mop-08-08-add1-en.pdf

https://www.cbd.int/abs/

http://chm.nature.cz/umluva-o-biologicke-rozmanitosti-cbd/

Převzato z