XXXVlll. zasedání Akademického sněmu AV ČR

Se značnou pozorností očekávané XXXVIII. zasedání Akademického sněmu AV ČR se konalo za účasti čelných představitelů Akademie věd a řady významných hostů ve čtvrtek 21. dubna v pražském Národním domě na Vinohradech. Jeho hlavní téma - výsledky I. etapy hodnocení vědecké činnosti pracovišť AV ČR za období 2005-2009 - totiž v těchto dnech přitahuje velkou pozornost také proto, že o vhodné metodice hodnocení vědy se nyní diskutuje na celostátní úrovni. Na MŠMT vzniká podrobná analýza hodnocení české vědy nezávislými zahraničními auditory (http://data.avcr.cz/sd/novinky/hlavni-stranka/110418-vysledky-mezinarodniho-auditu-vedy-vyzkumu-a-inovaci.html). Předseda AV ČR Jiří Drahoš ve svém projevu připomněl jasné doporučení, jež plyne z průběžné zprávy mezinárodního auditu: přestat používat současnou metodiku hodnocení, protože představuje významné riziko pro zdraví systému výzkumu, vývoje a inovací. „Zdůrazňuji, že alternativní systém hodnocení vědy a výzkumu v České republice existuje a již řadu let ho s úspěchem využíváme v Akademii věd," upozornil na další možné řešení tohoto problému profesor Jiří Drahoš.

Podle něho na rozdíl od jednoduchého mechanismu současné metodiky, založené výhradně na prostém počítání výsledků a na pohledu do minulosti, je systém hodnocení v AV ČR podstatně komplexnější. „Sleduje se i strategie výzkumu a řízení, spolupráce se zahraničím, společenská relevance výzkumu, pedagogická činnost a řada dalších aktivit. Zároveň lze identifikovat celou řadu jeho charakteristik shodných s prvky zahraničních systémů hodnocení, kde věda a výzkum dosahují dlouhodobě nejlepších výsledků," shrnul přednosti používané „akademické metodiky" Jiří Drahoš. Ve svém vystoupení se dále věnoval i činnosti Akademické rady od minulého sněmu a též aktuálním výsledkům výzkumné práce ve všech oblastech vědy.

Člen předsednictva Akademické rady AV ČR a předseda Řídicí skupiny profesor Petr Ráb vystoupil se zprávou o závěrech I. etapy hodnocení pracovišť AV ČR za léta 2005-2009. Výsledná klasifikace má vést k trvalému zvyšování kvality vědeckých aktivit a k zapojování pracovišť do úspěšné mezinárodní vědecké spolupráce. Celkově je nyní v AV ČR téměř 77 % standardních a nadstandardních vědeckých pracovních útvarů (známky 1-2,5), známku horší než 3 obdrželo 24 útvarů, tedy 6, 1 % ze všech útvarů. Z porovnání s minulým cyklem hodnocení je zřejmé, že došlo k podstatnému nárůstu měřitelné kvality a množství vědeckých výstupů pracovišť, i když ne všude stejnou měrou.

V následné diskusi pak vystoupilo několik členů Akademického sněmu, mezi nimi i ředitel Ústavu fyziky atmosféry AV ČR Zbyněk Sokol. Upozornil na skutečnost, že Oddělení větrné energie, jež bylo hodnoceno jako nejhorší ze všech pracovišť (známkou 5), již od června 2010 v jeho ústavu samostatně neexistuje, neboť bylo zrušeno. Podle něho by měl být tento fakt v hodnocení zohledněn, stejně tak i v dopadech na ÚFA AV ČR, které v důsledku nepříznivé klasifikace mohou vést ke krácení přidělených finančních prostředků. Diskutovalo se také o usnesení Akademického sněmu a po zajímavé výměně názorů bylo přijato doporučení ředitelům a radám pracovišť AV ČR, aby využili výsledky hodnocení k restrukturalizaci a k reorganizačním změnám v zájmu trvalého zvyšování kvality.

Mezi pozvanými hosty Akademického sněmu byli mimo jiné místopředsedkyně Senátu Parlamentu ČR Alena Gajdůšková čestný předseda AV ČR Rudolf Zahradník, předseda Učené společnosti ČR Václav Pačes, místopředsedové Rady pro výzkum, vývoj a inovace Vladimír Haasz a Stanislava Hronová, předseda Rady vědeckých společností Ivo Hána, náměstek ministra školství pro výzkum a vysoké školy Jan Koucký či rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl.

Projev předsedy AVČR Jiřího Drahoše  si můžete přečíst zde

Mgr. Jan Bartáček, Odbor mediální komunikace Akademie věd ČR