XXXIX. zasedání Akademického sněmu Akademie věd ČR

Akademický sněm ‒ nejvyšší samosprávný orgán AV ČR ‒ se sešel ve čtvrtek 15. prosince 2011 v pražském Národním domě na Vinohradech. V pořadí XXXIX. zasedání mimo jiné projednalo návrh principů stanovení institucionální podpory pracovišť AV ČR na rozvoj výzkumných organizací pro rok 2012 a rámec postupu pro další období. Kromě čelných představitelů AV ČR, zástupců všech ústavů, reprezentantů vysokých škol, státní správy a podnikatelských kruhů se zasedání zúčastnila i řada dalších významných osobností.

Předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš se ve svém vystoupení dotkl čtyř stěžejních okruhů ‒ závěrů hodnocení výzkumné činnosti pracovišť AV ČR za období let 2005‒2009, aktuální situace po Mezinárodním auditu výzkumu, vývoje a inovací v ČR, dále Zprávy o činnosti Akademické rady a posléze i vybraných výsledků výzkumné práce v Akademii věd.

„Je zřejmé, že procedura hodnocení organizovaná vedením Akademie věd umožní efektivně ovlivňovat financování pracovišť podle jejich výkonnostního profilu, a to i v případech stagnujících či klesajících rozpočtů na vědu. Vedení každého pracoviště tak má díky objektivnímu hodnocení jednotlivých výzkumných týmů možnost rozdělit finanční prostředky diferencovaně, s důrazem na kvalitu dosahovaných výsledků," uvedl Jiří Drahoš.

K aktuální situaci předseda AV ČR poznamenal, že je třeba usilovat o změnu celkového prostředí vědy a výzkumu v ČR. Připomněl, že řadu konkrétních doporučení jak odstranit závažné nedostatky a zlepšit fungování a efektivnost celého systému uvádí závěrečná zpráva „Mezinárodní audit VaVaI v ČR a implementace jeho výsledků do strategických dokumentů".

„Jedním z klíčových problémů konstatovaných ve zprávě mezinárodního auditu je vysoká míra cynismu a nestability v politickém životě a s tím související nedostatek důvěry na všech úrovních - zde bych zdůraznil zejména nedůvěru valné většiny vědecké obce k vládním garniturám, neboť jde o dlouhodobější problém," uvedl Jiří Drahoš. Podle něj je třeba na jedné straně ocenit skutečnost, že vláda nepřistoupila k redukcím finančních výdajů na vědu, na straně druhé nelze nevidět, jak jsou někteří politici ovlivňováni krátkozrakými představami určité části průmyslové lobby, která za odborníky na řízení vědecko-výzkumných institucí a univerzit považuje úspěšné ředitele výrobních podniků.

V další části tematického bloku k aktuálnímu dění Jiří Drahoš upozornil i na skutečnost, že v důsledku realizace Reformy systému výzkumu, vývoje a inovací přestala být Akademie věd poskytovatelem účelové veřejné podpory výzkumu a vývoje. Jedinou agenturou podporující základní výzkum v České republice se stala Grantová agentura ČR. „Negativním důsledkem této situace, na níž se samozřejmě podílí i výše finančních prostředků alokovaných pro GA ČR, je neadekvátně nízká úspěšnost žadatelů ve veřejných soutěžích této agentury (...) Dlouhodobější neúspěšnost v grantové soutěži by tak mohla vést de facto k likvidaci některých oborů, protože systém jediné grantové agentury neumožňuje institucím žádat o účelovou podporu z jiných relevantních zdrojů (...) Vedení Akademie věd proto povede diskusi s vedením GA ČR o možné restrukturalizaci oborů a doplnění hodnotících panelů a také diskusi o složení oborových a podoborových komisí," oznámil ve svém projevu Jiří Drahoš.

Předseda AV ČR se vyjádřil i ke jmenování nové Rady pro výzkum, vývoj a inovace, jejíž složení pokládá za vcelku vyvážené, avšak bez systémového posunu. Za ten podle něj nelze považovat odvolání statutárních zástupců klíčových institucí působících v oblasti vědy a výzkumu. V závěru svého projevu se Jiří Drahoš zaměřil na Zprávu o činnosti Akademické rady a představil též některé vynikající výsledky výzkumné činnosti v jednotlivých vědních oblastech.

Připravil: Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR