Hlavní strana Autorské články a zajímavosti ze světa biotechnologií Vzlet biopaliv

Vzlet biopaliv

Datum: 22.3.2012

Dne 1.1. 2012 nabyla platnosti směrnice Evropské unie, která umožňuje uplatňovat na mezinárodní aerolinie stejné podmínky emisí CO2, jako na domácí aerolinky, které podléhají schématu obchodu s emisemi (European Union Emission Trading Scheme EU-EST) (Michael Karp, 22.12. 2011).

Všechny aerolinie provozující své lety v rámci Evropské unie musí od roku 2012 snížit emise o tři procenta pod průměr z let 2004-2006. V roce 2013 se předpokládá snížení o další dvě procenta. Pokud se provozovatelům aerolinek podaří povolené emise překročit, budou nuceni s nimi obchodovat s podniky, které povolené emise nenaplnily (Kirby Brooks 16.2. 2011).

Emise z letecké přepravy v současnosti tvoří méně, než by člověk předpokládal, jedná se o pouhé tři procenta z celkových emisí skleníkových plynů v rámci EU. Nicméně jejich podíl rapidně roste. Od roku 1990 se zvýšily o 87% a odhady mluví o jejich více než zdvojnásobení do roku 2020. Proto je Evropská komise již v roce 2006 zahrnula do existujícího schématu obchodu s emisemi (portál Českých aerolinií).

Oproti tradičním palivům, biopaliva mají neutrální uhlíkovou bilanci. To znamená, že se při jejich spalování do atmosféry neuvolňuje o nic víc uhlíku, než kolik z ní rostliny absorbovaly. Přidávání biopaliva do nafty v leteckém průmyslu je kromě směrnic Evropské unie motivováno ještě finančním aspektem. Palivo je v současné době pro aerolinky výdaj číslo jedna a cena nafty ačkoliv stále kolísá, ve výsledku dlouhodobě roste (blog trvale udržitelných leteckých paliv). Tyto okolnosti přiměly i velké aerolinie jako je Lufthansa, Ryanair a Easyjet jednat se společností Solena, velkým americkým producentem biopaliv. Solena v současnosti mimo jiné aktivity staví velkou výrobnu biopaliv v Londýně, která by od roku 2014 měla vyrábět až 60 miliónů litrů biopaliva ročně (Kirby Brooks 16.2. 2011).

S podporou mezinárodních organizací zabývajících se životním prostředím vznikla v září 2008 skupina uživatelů trvale udržitelných leteckých paliv. Jedná se o seskupení 28 leteckých společností, mezi nimiž je např. Air France, Lufthansa, Boeing, Air China a další. Soustředí se na urychlení vývoje a komercializaci trvale udržitelných leteckých paliv, která by letadlům měla sloužit stejně nebo lépe než nafta a na rozdíl od nafty, by měla mít neutrální uhlíkovou bilanci. Mezi další zásady, které určují směr vývoje biopaliv, patří nevytlačování zemědělských plodin, pozitivní socioekonomický dopad jako je zvýšení lokální zaměstnanosti a nevyžadování speciálního systému distribuce nebo změn v motorech letadel. Letecký průmysl se zavázal k dosažení neutrální uhlíkové bilance do roku 2020 a k výraznému snížení skleníkových plynů do roku 2050 (skupina trvale udržitelných leteckých paliv).

Amerika v tomto snažení rozhodně nezůstává pozadu. 2.6. 2011 získali americké aerolinie povolení skupiny amerických technických standardů (U.S.-based technical-standards group) používat do svých motorů biopaliva do padesátiprocentního poměru se standardním palivem.

Společnost General Electrics, největší světový výrobce motorů do letadel nepředpokládá, že by použití biopaliv mělo na motorech zanechat následky (Ahamd Daoud 2.6. 2011). United Airlines již podnikly první komerční let z Houstonu do Chicaga poháněný ze 40% biopalivem z řas. Od června chtějí Alaska airlines létat 75 pravidelných domácích letů z jedné pětiny na kuchyňský odpadní olej. Další aerolinky se přidávají. Virgin atlantic airways například létají na odpadní plyn z výroby oceli (Van Hilderbrand 8.11. 2011). Celosvětově první komerční let na palivo vyrobené z kuchyňského odpadního oleje uskutečnila Air France-KLM Group 29.6. 2011. Boeing již dokonce úspěšně uskutečnil trans atlantický let s palivem z lničky seté (Camelina sativa) (Ahamd Daoud 2.6. 2011).

Vývojem biopaliv se aktivně zabývá i naftový král, společnost Shell. Ve spolupráci s brazilskou společností Cosan, usiluje o výrobu ethanolu z cukrové třtiny. Společnost dbá, aby pěstování třtiny nezasahovalo do oblastí s bohatou biodiverzitou. Velkou výhodou je relativní nenáročnost třtiny na podmínky pěstování (Portál společnosti Shell).

Biopaliva již delší dobu provází vzrušené debaty. Jsou viněna z toho, že zabírají prostor jedlým plodinám, připravují půdu o živiny a vezme-li v potaz celý proces přeměny rostliny na palivo, produkují ve výsledku víc skleníkových plynů než fosilní paliva (Ivan Březina 17.12. 2007). Letecký průmysl se snaží nalézt řešení v použití rostlin rostoucích v suchých oblastech nebo přeměně komunálního odpadu a odpadních olejů na biopaliva (Van Hilderbrand 8.11. 2011). Největší výzvou je pro něj v současnosti chybějící certifikační proces, který by stanovil jednotnou kvalitu paliva na světě. Je to jedna z posledních velkých překážek bránící komercializaci biopaliv (skupina trvale udržitelných leteckých paliv).

Autor: RNDr. Klára Kazdová

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.