Datum: 16.8.2010
Margaret Johnston, vývojová pracovnice v oblasti vakcín na National Institutes of Health (NIH) v USA, prozradila před několika lety na Světové konferenci o AIDS, že existuje naděje, že vědci vynaleznou ještě v prvním desetiletí tohoto století alespoň částečně účinnou vakcínu proti AIDS (Briseño et al. 2010).
Skutečně účinné vakcíny jsou nám bohužel stále ještě příliš vzdáleny. Nedávnou publikaci vědců z Massachusetts Institute of Technology v Cambridge (MIT) v časopise Nature nelze proto považovat za skutečný průlom, nicméně je výsledek týmu Bruce Walker a Arup Chakraborty skutečně pozoruhodný (Briseño et al. 2010).
Vědci zjistili, proč jsou lidé s konkrétní variantou genu imunní vůči infekci HIV. Toto poznání by mohlo představovat další důležitý krok v hledání účinné vakcíny. Většina jedinců trpí v důsledku nakažení virem HIV oslabenou imunitou. Asi u jednoho z 200 pacientů zůstává počet virů HIV v krvi tak nízký, že nemoc propuká až mnohem později nebo vůbec. Většina těchto nemocných jedinců je totiž nositeli genu HLA-B57. Nositelé této varianty genu drží virus takříkajíc na uzdě a nemoc se u nich neobjeví tak snadno.
Zřejmě - a to je nový objev vědců - jedinci s genem HLA-B57 nosí mnohem vyšší počet takzvaných T buněk (vraždící buňky). Tyto buňky mají výrazně lepší schopnost vázat se na infikovanou buňku HIV.
T buňky jsou schopny rozeznat tělové buňky infikované viry nebo bakteriemi. Na jejich povrchu se nachází receptor, který rozpozná cizorodé bílkoviny na povrchu infikované buňky a na ně se poté naváže. Ochranné buňky zabíjejí původce nákazy a pak v těle neúnavně stopují další infikované buňky. T buňky se klonují, což zvyšuje jejich odolnost
(http://insciences.org/article.php?article_id=9243).
Ale dříve než začnou hrát T buňky při obraně těla aktivní roli, musí obstát v procesu
selekce: navážou-li se T buňky na tělu vlastní bílkoviny, budou eliminovány. Tím se zabrání tomu, že imunitní systém později napadne zdravé buňky. U jedinců s genem HLA-B57 unikne prostřednictvím selekce více vražedných buněk . Proto jsou cross-reaktivní - to znamená, že dokáží rozeznat více než jen pouhou bílkovinu, která sedí na povrchu nakažených buněk HIV. Navíc jsou tyto T buňky schopny obejít obranný mechanismus virů HIV. Neuniknou jim ani zmutované viry, které již nedokáží rozeznat běžné vraždící buňky.
Každá mince má však i svou stinnou stránku. Lidé s HLA B57 jsou více náchylní k autoimunitním chorobám, protože se jejich T buňky také váží na tělu vlastní bílkoviny a způsobují tak reakci proti vlastnímu organismu. Nicméně, výsledky představují velký úspěch v boji proti AIDS.
Chakraborty spatřuje v potenciálních vakcínách slibné vyhlídky. Všichni lidé mají cross-reaktivní vraždící buňky, které jsou extrémně vzácné. Prostřenictvím správné vakcíny by mohly být zaktivovány a dokázaly by tak použít své schopnosti pro kontrolu HIV a dalších virů.
Připravila: Dina Velichová
Zdroj:
Cinthia Briseño, Forscher enträtseln natürliche HIV-Immunität. In: spiegel online wissenschaft [online] cit. 26. 7. 2010.
Zdroj obrázků:
č1. Infekce HIV
č2. HLA-B
Gate2Biotech - Biotechnologický portál - Vše o biotechnologiích na jednom místě.
ISSN 1802-2685
© 2006 - 2012 Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání o.p.s.
Zajímavé články s biotechnologickým obsahem:
Brigády pro studenty - Brigády pro studenty. NabĂdky zajĂmavĂ© práce z celĂ© ÄŚR
Brigády - Brigády pro studenty
VÄ›dci ukazujĂ, jak mozek reaguje na situaci „NevidÄ›li jsme se uĹľ?“
VĂ˝voj zaĹ™ĂzenĂ pro Ăşpravu prĹŻmyslovĂ˝ch odpadnĂch vod zaloĹľenĂ©ho na zpÄ›tnĂ© vazbÄ›.