Český biotechnologický výzkum, Biotech výzkum

Autorské články z českých biotechnologií

Vyhledávání nádoru se stává individuálnějším

11.3.2010 | Autorské články z českých biotechnologií

Přispívání genotypových studií do léčby rakoviny. Nová cesta, jak identifikovat genetické uspořádání a působení rakoviny, může doktorům usnadnit monitorování bioukazatele, rakovinové DNA, u jednotlivých pacientů. Mohli by sledovat, jak přesně pacienti reagují na léčbu a také detekovat opětovný výskyt...

Pokračování článku

Mozek na bodu zlomu

9.3.2010 | Autorské články z českých biotechnologií

Studie, která protáhla a napnula nervová spojení, by mohla poskytnout náhled do traumatických úrazů Neočekávané síly způsobují u submikroskopického chodu uvnitř axonů přerušení, což vede k otoku a poškození axonů, ukazuje nová studie. Práce může mít pozitivní důsledky pro pochopení traumatického poškození...

Pokračování článku

Strašák Alzheimer: nové přístupy diagnostiky

4.3.2010 | Autorské články z českých biotechnologií

Alzheimerova choroba (AD) je chronickým neurodegenerativním onemocněním, které patří mezi nejčastější formu demence. Toto nevyléčitelné onemocnění patří stabilně mezi 10 nejčastějších příčin úmrtí ve vyspělém světě a je diagnostikováno především u jedinců starších 60 let. Po té co v roce 1901 psychiatr...

Pokračování článku

Shluky proteinů stejné jako prion se zdají být klíčové pro dlouhodobou paměť

1.3.2010 | Autorské články z českých biotechnologií

Šroubování normální nervové buňky bílkoviny do zkrouceného tvaru pomáhá slimákům, a možná i lidem, nastavit paměť, ukazuje nový výzkum. Pozoruhodné je, že změna tvaru také přináší změnu v chování bílkovin, která vede k formě shluků. Takové chování je typem chování spatřeném v prionech, deformované,...

Pokračování článku

Mutace mohou být základem koktání

25.2.2010 | Autorské články z českých biotechnologií

V části případů koktání byly nalezeny defekty ve třech genech. U lidí, kteří se potýkají s problémy s řečí, byly objeveny specifické genetické mutace, které u jiných najdeme jen těžko. To opět přivádí ke zkoumání dlouho zaběhlý systém dědičného koktání. Po testování stovek koktajících lidí, vědci...

Pokračování článku

Časopis odvolává špatnou studii spojující vakcínu MMR a autismus

11.2.2010 | Autorské články z českých biotechnologií

Biomedicínský reportér ze Science News popisuje poslední kapitolu ve sporu, který byl vyvolán při odhalení výzkumu. Lancet odvolal studii z roku 1998, která podnítila odpor vůči vakcínám a to tím tvrzením, že autismus vznikl u několika dětí proto, že dostaly očkovací dávky proti spalničkám, příušnicím a...

Pokračování článku

Kožní buňky transformovány přímo do neuronů

4.2.2010 | Autorské články z českých biotechnologií

Jeden malý krok pro kožní buňky může znamenat jeden velký skok pro regenerativní medicínu. Vědci poprvé převedli dospělé buňky přímo do neuronů. Jestliže technika, provedená na myších buňkách, pracuje pro lidské buňky, může toto provedení obejít nutnost vrátit pacientovy buňky do zárodečného stavu před...

Pokračování článku

Miliony žen jsou ohroženy malárií během těhotenství

2.2.2010 | Autorské články z českých biotechnologií

Potencionální problémy provázející onemocnění malárií u těhotných žen mohou být nedetekované nemoci a anémie u rodiček, mrtvých novorozenců i předčasně narozených dětí. Přibližně 125 milionů žen každý rok po celém světě otěhotní v oblastech s výskytem malárie. Tato skutečnost je přímo vystavuje...

Pokračování článku

Geny bornaviru nalezeny v lidské DNA Stopy viru byly zavěšeny na savčí genom před více než 40 milióny lety

21.1.2010 | Autorské články z českých biotechnologií

Bornavirus, typ RNA viru, který způsobuje onemocnění u koní a ovcí, může vložit svůj genetický materiál do lidské DNA. Poprvé tak učinil před 40 miliony lety, ukazuje studie. Výsledky publikované v časopise Nature 7.ledna, poskytují první důkaz, že RNA viry, jiné než retroviry (např. HIV), mohou trvale začlenit geny do...

Pokračování článku

Proč ptačí chřipka nezpůsobila pandemii

15.1.2010 | Autorské články z českých biotechnologií

Podle výzkumu publikovaného 19. listopadu v časopise PLoS One by se u viru ptačí chřipky musely uskutečnit minimálně dvě souběžné genetické modifikace, než by virus mohl být snadno šířen mezi lidmi. Autoři nové studie ze tří univerzit (Imperial College London, University of Reading a University of North Carolina v USA)...

Pokračování článku