Velryby grónské žijí dvě století. Vyčteme z jejich genomu proč?

Velryby grónské (Balaena mysticetus) žijí přes 200 let a nepozorujeme na nich žádné dramatické projevy chorob souvisejících se stářím. Závidíme jim to a tak vědci přečetli jejich genom a porovnali ho s jinými savci.

Domnívají se, že rozdíly v klíčových genech, které souvisejí s buněčným dělením, opravami DNA, rakovinným bujením a stárnutím, by nám mohly objasnit tajemství velrybí dlouhověkosti a odolnosti vůči nemocem, včetně rakoviny.

Podle šéfa výzkumu, kterým je Jo?o Pedro de Magalh?es z Liverpoolské univerzity, zatím stále moc nerozumíme rozdílům v délce života mezi druhy a jejich genetické podstatě. Má za to, že dlouhověké druhy si vyvinuly různé triky pro dosažení dlouhého života. Pokud takové triky poodhalíme u velryb grónských, tak bychom je mohli uplatnit v léčbě lidských onemocnění souvisejících se stářím, rakovinou a podobně.

Pozoruhodné je, že velcí kytovci mají více než 1000 krát víc buněk nežli lidé a přesto podle všeho nijak dramaticky netrpí rakovinou. Zřejmě jsou vybaveni mechanismem, který potlačuje nádorová bujení účinněji než u jiných živočichů, o lidech ani nemluvě.

Magalh?es a jeho tým dále zamýšlejí vkládat různé geny velryb grónských do myší a pak odhadovat jejich význam pro dlouhověkost a odolnost vůči chorobám.

Vědci podotýkají, že genom velryby grónské představuje první přečtený genom velkých kytovců a že jistě ukrývá odpovědi ohledně jejich fyziologických přizpůsobení k tak impozantní velikosti.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: