Vědci z 1. LF UK objasnili vzájemné působení mezi buňkami melanomu a jeho okolím

PRAHA, 14. 12. 2015 - Vědecký tým z Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) a Dermatovenerologické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze zjistil, že růst maligního melanomu (zhoubného kožního nádoru) významně ovlivňují i nenádorové buňky v jeho okolí. „Pokud se nám podaří určit mechanismy, které se podílejí na výměně informací mezi okolními a nádorovými buňkami a následně jejich působení blokovat, mohly by tyto poznatky v budoucnu posloužit i k přípravě nových léčiv,“ uvedl jeden z řešitelů MUDr. Ondřej Kodet, Ph.D. 

Při výzkumu se potvrdilo, že růst tohoto typu nádoru kromě vlastních nádorových buněk ovlivňují okolní nenádorové buňky – zejména buňky vazivové tkáně (fibroblasty). Navíc se podařilo objasnit, jak působí nádorové pigmentové buňky (melanocyty) na okolní povrchové buňky kůže (epitel). „Ukázalo se, že mikroprostředí melanomu je velmi složité a že je to možná i důvod, proč je melanom rezistentní vůči standardním léčebným postupům, například chemoterapii,“ vysvětlil MUDr. Kodet. 

Dále se zjistilo, že fibroblasty z melanomu mají podobné vlastnosti (biologické schopnosti) jako fibroblasty z jiných nádorů a navíc jsou tyto vlastnosti obdobné jako při fázích hojení. Vědci předpokládají, že léčba založená na objevených interakcích buněk by jednou možná mohla zpomalit růst zhoubného nádoru. Vedoucí řešitelského týmu a přednosta Anatomického ústavu 1. LF UK prof. MUDr. Karel Smetana, DrSc., však upozornil, že cesta od vynálezu léčiva po jeho zavedení do běžné praxe je velmi dlouhá. „Vývoj nové léčby a její následné schválení trvá minimálně 10 až 15 let,“ uvedl. 

Dosavadní výzkum shrnul MUDr. Ondřej Kodet, Ph.D., ve své dizertační práci a obdržel za ni v říjnu 2015 mezinárodní ocenění Dimitrise N. Chorafase. „Byl bych rád, aby moje ocenění bylo považováno za úspěch celého našeho pracoviště a řešitelského kolektivu,“ říká MUDr. Kodet. Cena je udělována Nadací Dimitrise N. Chorafase ve spolupráci s izraelským Weizmannovým vědeckým institutem. Je určena nejlepším absolvujícím doktorandům v oborech inženýrských věd, přírodních věd a medicíně v daném roce. Oceněné výsledky vznikly i díky spolupráci s kolegy z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v. v. i. 

„Je potěšitelné, že tak prestižní uznání za výzkum obdržel mladý lékař z naší fakulty. Oceněné výsledky jsou dobrou ukázkou neoddělitelnosti základního a aplikovaného výzkumu. Budoucí prospěch pacientů a inovace v jejich léčbě totiž závisí na nových pokrocích biomedicínské vědy,“ dodal děkan 1. LF UK prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc. 

Melanom se vyskytuje v České republice v 21 případech na 100.000 obyvatel/rok, z toho přibližně 5 (na 100 tis./rok) pacientů na toto onemocnění umírá. Každý rok je u nás nově  diagnostikováno více jak 2000 pacientů s melanomem. U tohoto zhoubného nádoru je prokázáno, že jej mimo jiné negativně ovlivňuje nadměrné vystavování se slunečnímu záření.

Zpracovala: RNDr. Marie Fialová, redaktorka 1. LF UK

O 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy

1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze je největší z českých lékařských fakult – navštěvuje ji přes 4500 studentů. Základními studijními programy jsou všeobecné a zubní lékařství, kromě nich nabízí fakulta studium dalších zdravotnických oborů, specializační a celoživotní vzdělávání a řadu doktorských programů. Každoročně absolvuje 1. LF UK více než 300 nových lékařů.

Fakulta je zároveň nejproduktivnější institucí v biomedicínském a klinickém výzkumu. Vědecká práce, pregraduální a postgraduální výuka se koná na 75 teoretických ústavech a klinických pracovištích společných se Všeobecnou fakultní nemocnicí, Fakultní nemocnicí v Motole, Ústřední vojenskou nemocnicí, Thomayerovou nemocnicí, Nemocnicí Na Bulovce i v dalších mezioborových centrech.

1. LF UK se rovněž podílí na projektu BIOCEV – evropském vědeckém centru excelence v oborech biotechnologie a biomedicíny – a projektu Kampus Albertov, zaměřeném na rozvoj excelentních vědeckých a výukových aktivit Univerzity Karlovy v oblasti přírodních a lékařských věd.

O Všeobecné fakultní nemocnici v Praze

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN) představuje významné zdravotnické zařízení, patřící mezi největší nemocnice v ČR. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze poskytuje základní, specializovanou a zvláště specializovanou léčebnou, ošetřovatelskou, ambulantní a diagnostickou péči dětem i dospělým ve všech základních oborech. Zajišťuje také komplexní lékárenskou péči, včetně technologicky náročných příprav cytostatik nebo sterilních léčivých přípravků.

Kromě poskytování zdravotní péče je VFN hlavní výukovou základnou 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a současně jedním z nejvýznamnějších vědeckých pracovišť v oblasti léčebných a diagnostických metod v České republice. Nemocnice má nejdelší tradici akademické medicíny v ČR a od svého založení do současnosti je největším výzkumným medicínským pracovištěm v ČR.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.