Vědci vykopali mikrobiální Pompeje v zubním kameni

Početný mezinárodní tým vědců objevil mikrobiální Pompeje, které se zachovaly na lidském chrupu, starém zhruba tisíc let.

Klíčem k celému objevu byla analýza zubního kamene, který na povrchu dávných zubů uchoval mikroskopické kousky jídla a také bakterie. Zubní kámen vlastně zakonzervoval mikrobiom majitele lebky podobně, jako erupce Vesuvu dávné obyvatele Pompejí.

Badatelé pod vedením Christiny Warinner zjistili, že mikrobium ústní dutiny našich předků už před tisícem let kupodivu obsahoval základní genetickou výbavu pro rezistenci vůči antibiotikům. Víc než osm století před objevem a záměrným použitím prvních antibiotik. Warinnerová a spol. z dávného zubního kamene získali i kusy DNA potravy, kterou pak mohli přečtením sekvencí identifikovat. Zelenina a podobné plodiny jsou jinak ve fosilním záznamu nezřetelné.

Studie publikovaná v Nature Genetics potvrdila, že zubní kámen je velmi vhodný k uchování biomolekul po dlouhou dobu. Na rozdíl od kostí, z nichž se při fosilizaci rychle ztrácejí molekulární informace, je zubní kámen v tomto směru mnohem stabilnějším prostředím.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: