Vědci vyeditovali retroviry z živých prasat

Prasata by se mohla stát bohatým zdrojem orgánů pro xenotransplantace. Jsou ale plná retrovirů, které by mohly infikovat lidské pacienty. 

George Church z Harvardu a jeho tým úspěšně editovali genom živých prasat editorem CRISPR a povedlo se jim deaktivovat sekvence jedné rodiny retrovirů. Výsledky studie by mohly mít velký význam pro další rozvoj transplantací a regenerační medicíny.

Orgánů pro transplantace je stále velký nedostatek. Jednou z možností, jak tuto neradostnou situaci zlepšit, jsou xenotransplantace orgánů ze zvířat. Prasata jsou pro tento účel obzvláště vhodná. V prasečím genomu je ale hodně retrovirů, včetně retrovirů PERV (includes porcine endogenous retroviruses), které mohou v těle pronikat do jiných buněk.

Badatelé už nějaký čas vědí, že pomocí genetického editoru je možné retroviry prasat deaktivovat. To by otevřelo cestu k bezpečným xenotransplantacím. Až doposud se to ale dařilo jedině v buněčných kulturách, nikoliv v živém těle. Church a jeho spolupracovníci to teď dokázali v živých prasatech.

Tým nejprve potvrdil, že retroviry PERV doopravdy představují problém. Když jsou prasečí buňky kultivovány s lidskými buňkami, tak do nich retroviry prasat mohou proniknout. Stejně tak prokázali, že se retroviry PERV mohou šířit z infikovaných lidských buněk do dalších lidských buněk. Tím vědci doložili, že retroviry PERV bude skutečné důležité deaktivovat.

Dalším krokem výzkumu bylo, že Church a jeho kolegové zmapovali a prozkoumali retroviry PERV v genomu prasečích fibroblastů. Našli jich tam celkem 25.

Zpočátku jim podařilo vyeditovat až 90 procent retrovirů PERV. Pak použili další faktory, které souvisejí s mechanismy oprav DNA a s jejich pomocí vytvořili klonové prasečí buňky se 100 procenty deaktivovaných retrovirů PERV.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: