Vědci udělali významný krok v léčbě rakoviny plic

Nová studie s názvem Battle trial ukazuje, že léčba upravená na míru dle konkrétního typu rakoviny plic může zlepšit výsledky léčby onemocnění.

Výsledky II. fáze první velké klinické studie k testování efektivity individuálního přístupu k rakovině plic, byly prezentovány 18. dubna během výročního zasedání American Association for Cancer Research (Americká asociace pro výzkum rakoviny).

Rakovina plic je nejčastější příčinou úmrtí na rakovinu ve Spojených státech. Toto onemocnění usmrtilo více lidí než rakovina prsu, prostaty a několika dalších typů rakoviny. „Tuto válku při použití tradičních metod chemoterapie už dlouho prohráváme," řekl Edward S. Kim, onkolog na University of Texas M.D. Anderson Cancer Center v Houstonu a jeden z vedoucích osob výzkumu.

Do studie bylo zařazeno více než 300 pacientů s rakovinou plic ve stadiu IV - tzv. non-small cell lung cancer. Pacienti předtím nedokázali reagovat na jiné typy chemoterapie. Nádory některých pacientů, kteří se studie účastnili, metastázovaly i do mozku.

„Do studie jsme zahrnuli pacienty s nejhoršími prognózami rakoviny plic," řekl Kim.

Vzorky nádorových tkání byly podrobeny analýzám testujícím přítomnost mutací nebo molekulárních změn ve čtyřech různých dráhách, které ovlivňují růst nádorových buněk. 255 pacientů pak bylo náhodně rozděleno do skupin, kterým byl podáván jeden ze čtyř různých léků specificky ovlivňujících jednotlivé dráhy.

Ze čtyř testovaných léků - Erlotinib (také známý jako Tarceva), Sorafenib (Nexavar), Vandetanib (Zactima) a Bexarotene (Targretin) - byl schválen pouze Erlotinib pro léčbu rakoviny plic.

Celkem 46 % pacientů mělo onemocnění pod kontrolou po osmi týdnech léčby, což znamená, že jejich nádory během této doby významně nevzrostly nebo se dokonce poněkud zmenšily. Na rozdíl od 30 % pacientů s pozdní-fází rakoviny plic, jejichž onemocnění bylo kontrolováno v průběhu osmi týdnů prostřednictvím tradiční chemoterapie. Medián celkového přežití u pacientů v Battle trial bylo devět měsíců, u 38 % pacientů bylo celkové přežití nejméně jeden rok. U pacientů, jejichž onemocnění bylo pod kontrolou po osmi týdnech léčby, byla průměrná doba přežití delší než 11 měsíců. Ti, u nichž nemoc stále postupovala po osmi týdnech léčby, přežili asi sedm měsíců, říká Kim.

Každý lék byl vyroben tak, aby co nejlépe bojoval proti nádoru určitého typu (s určitým typem molekulární změny). Sorafenib byl například účinný u 61 procent lidí, kteří měli mutace v genu KRAS, avšak u pacientů, kteří měli mutace v genu EGFR, byly vlastně výsledky horší, oznámila studie. Na základě těchto slibných výsledků je Sorafenib hoden dalšího studia, řekl Paul Bunn z University of Colorado Cancer Center v Aurora, který představil kritiku BATTLE trial studie po Kimově prezentaci.

Erlotinib zabíral nejlépe proti nádorům s mutací v genu EGFR, zatímco Vandetanib byl  nejefektivnější u pacientů, kteří měli v nádorech vysoké hladiny proteinu VEGFR-2. Kombinace Erlotinibu a Bexarotenu byla zase nejúčinnější u jedinců s poruchami v dráze cyklinu D1 a u těch, kteří měli navíc v nádorových buňkách kopie genu EGFR.

Překlad: Dina Velichová

Zdroj:

http://www.sciencenews.org/view/generic/id/58401/title/BATTLE_trial_personalizes_lung_cancer_treatment