Vědci postavili biobota z buněk srdce potkana a hydrogelu

Bioinženýři čínské Southeast University v Nankingu vyvinuli nové srdce na čipu. Tvoří jej buňky srdečního svalu potkana, hydrogel a také nanokrystaly. Srdce na čipu funguje jako biobot, takže není zvláštní, že jejich výzkum publikoval časopis Science Robotics. 

Nové zařízení by mělo posloužit při výzkumu a vývoji nových léků. Jeho účelem je testovat vliv nových látek na srdce. Autoři se přitom inspirovali u chameleonů a jejich mechanismu změn barev. Chameleoni jim vnuknuli nápad, že by mohli dosáhnout stejného efektu v laboratoři s biobotem.

Výsledkem výzkumu čínského týmu je podivuhodný snový biobot, který má tvar motýla. Tento biobot pohybuje „křídly“ a přitom mění barvy.

Ve skutečnosti nejde o motýla ani o žádné jeho součásti. Je to struktura vytvořená smícháním nanokrystalů s hydrogelem a následným přidáním buněk srdeční svaloviny potkana. Srdeční buňky se v této struktuře automaticky pohybují, jak je jejich zvykem. Stahování a opětovné uvolňování svalových buněk ovlivňuje nanokrystaly a způsobuje to, že nanokrystaly postupně odrážejí světlo o různých vlnových délkách. Když se buňky stáhnout, tak jejich okolí zmodrá, a při uvolnění stahu naopak zčervená.

Čínští vědci vytvořili motýla s proměnlivými barvami nepochybně i z estetických důvodů. A povedlo se jim to. Barevné změny nového biobota jsou ale velmi významné i z odborného hlediska. Umožňují snadnou vizuální kontrolu působení testovaných léků na buňky srdeční svaloviny. Nové léky mohou pohyby srdečních buněk zrychlit nebo třeba zpomalit, což se okamžitě projeví na rytmu barevných změn biobota.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: