V USA dali zelenou prvním klinickým testům s genomovým editorem CRISPR

Fascinující genomový editor CRISPR/Cas9, původně imunitní systém bakterií, které ho používají proti virům, se velice rychle prosadil v biotechnologickém výzkumu. Už se začínají objevovat první aplikace a bylo jenom otázkou času, kdy se CRISPR uplatní v lidské biomedicíně. 21. června 2016 dala poradní komise Recombinant DNA Research Advisory Committee (RAC), americké vládní agentury pro biomedicínský výzkum National Institutes of Health (NIH), zelenou využití technologie CRISPR k vylepšení buněčných protinádorových terapií, založených na T-lymfocytech.

Podle šéfa výzkumu protinádorové léčby s T-lymfocyty, lékaře Edwarda Stadtmauera z Pensylvánské univerzity ve Filadelfii, jsou buněčné protinádorové terapie velmi slibné. Problém je ale v tom, že u řady lidí léčených takovým postupem dochází k relapsu, tedy k návratu nádorového onemocnění. Stadtmauer věří, že by editování genu editorem CRISPR mohlo situaci zlepšit. Podle něj je možné tímto způsobem zvýšit účinnost buněčné léčby, a také snížit její zranitelnost vůči nádoru i imunitnímu systému pacienta.

Na konci letošního roku by měl odstartovat první klinický test s genomovým editorem CRISPR, který bude zatím jen malého rozsahu. Jeho účelem není zjišťovat účinnost postupu proti nádorům, ale ověřit, zda je editor CRISPR vůbec bezpečný pro lidské pacienty. Na financování klinických testů se bude se 250 miliony dolarů podílet nadace pro imunoterapii, založená bývalým prezidentem Facebooku Seanem Parkerem. Editaci terapeutických T-lymfocytů, a také nábor pacientů z medicínských center v Kalifornii a Texasu zajistí Pensylvánská univerzita.

Badatelé během prvního klinického testu odeberou T-lymfocyty celkem 18 pacientům s různým typem nádorového onemocnění a pak na nich provedou tři různé editace genomovým editorem CRISPR. První z editací vloží do T-lymfocytů upravený protein, který je schopný zajistit detekci nádorových buněk a nasměrovat na ně T-lymfocyty. Druhá editace odstraní původní protein T-lymfocytu, aby se verze proteinu mezi sebou nehádaly. Třetí editace bude obranná. S její pomocí badatelé T-lymfocytům odeberou protein, který je prozrazuje jako buňky imunitního systému. Tím vlastně dojde k zamaskování T-lymfocytů před nádorem, který je tím pádem nebude moci zneškodnit. Nakonec dostanou pacienti své editované T-lymfocyty zpět transfuzí, a pak se ukáže, co vylepšené buňky zmohou proti rakovině.

Imunolog Dean Anthony Lee z MD Anderson Cancer Center v texaském Houstonu, který se jako člen komise RAC podílel na hodnocení žádosti o povolení těchto testů, to vidí jako logické vyústění raketového nástupu technologie CRISPR, kterého jsme svědky v posledních letech. Genomový editor CRISPR je velmi efektivní a uživatelsky příjemný. Zjednodušil genomové inženýrství do té míry, že teď podobné klinické testy budou přicházet jeden za druhým.

Komise RAC se zabývá veškerými žádostmi o povolení klinických testů v lidské medicíně, které zahrnují úpravy DNA, a které by se měly odehrát na území Spojených států. Stadtmauerův tým teď ještě musí přesvědčit další americké úřady a rovněž příslušné komise na svých domovských institucích. Pokud se neobjeví nečekané překážky, tak by vše mělo být hotovo koncem letošního roku. Úspěch klinických testů technologie CRISPR by mohl podstatně vylepšit pověst genetických terapií, která značně utrpěla v roce 1999. Osmnáctiletý Jesse Gelsinger tehdy zemřel během problematických testů genetické terapie, prováděných rovněž vědci Pensylvánské univerzity. Podle mnohých tento incident vrátil biomedicínský výzkum o dlouhé roky zpátky.

Na spadnutí jsou i další klinické testy. Například společnost Editas Biotechnologies se sídlem v Cambridge, stát Massachusetts, chce využít genomový editor CRISPR k léčbě vzácné formy slepoty, pokud možno už v roce 2017. Komise RAC ale zatím ještě nepřikročila ke zhodnocení jejich žádosti.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Původní zdroj:

Nature News 22. 6. 2016.