Už ne jako vejce vejci

Nečekanou pestrost odhalilo nové čtení lidského genomu, provedení z „vyšší perspektivy“, na úrovni delších úseků DNA.

Představa, podle které mají všichni lidé na 99,9 procenta shodnou dědičnou informaci, se ukázala jako mylná. Naše DNA je mnohem pestřejší.

Po přečtení lidského genomu bylo jasné, že se dva libovolní obyvatelé Země liší zhruba v každém tisícím písmeni genetického kódu. Právě těmto rozdílům byla připisována na vrub lidská individualita - různý vzhled, dědičné sklony k chorobám či rysy osobnosti. Před dvěma roky se ukázalo, že se DNA různých lidí liší i velkými úseky čítajícími mnoho tisíc písmen genetického kódu. Někdo vlastní jeden úsek, další jej má mnohonásobně zmnožen a třetímu člověku může tatáž rozsáhlá část DNA bez zjevných následků úplně chybět. Pokud bychom přirovnali lidskou DNA ke knize, pak musíme konstatovat, že každý z nás zdědil jedinečný výtisk. Od „knih“ jiných lidí se liší nejen „překlepy“ v jednotlivých písmenech, ale i počtem odstavců nebo celých kapitol. Některé odstavce a kapitoly máme hned několikrát, jiné postrádáme.

Při prvním čtení lidské DNA nebyla opakujícím se úsekům věnována velká pozornost.

„Prostě se zametly pod koberec,“ přiznává v rozhovoru pro časopis Nature americký genetik Michael Wigler z newyorské Cold Spring Harbor Laboratory.

lidovky.zpravy.cz