Tresky si vytvořily genetickou odolností k PCB

V New Yorské řece Hudson, která je silně znečištěná polychlorovanými bifenyly (PCB), se treskám podařilo nejenom přežít, ale navíc se nepříznivým podmínkám přizpůsobit. Vědci z Woods Hole Oceanographic Institution zjistili, že treska tomkod žijící v této řece, prodělala rychlou evoluční proměnu a vyvinula se u ní genetická rezistence vůči PCB.

Tento fenomén nás nepřekvapí u hmyzu, který se stal odolný vůči některým insekticidům nebo u bakterií s rezistencí na antibiotika, ale u zástupce obratlovců se s něčím podobným setkáváme poprvé.

Tým Isaaca Wirgina přišel na to, že tuto rychlou evoluční změnu umožnil jeden genetický receptor. Vědci objevili změny v genu receptoru AHR2, který může ovlivňovat citlivost k PCB. AHR2 bílkoviny v treskách z řeky Hudson postrádají dvě ze 1104 aminokyselin, které by měly správně mít. To vysvětluje, proč kontaminace neovlivňuje tresky v této lokalitě tak moc jako v jiných oblastech. Na tomto příkladu vidíme, jak lidská činnost může pohánět evoluci.

Studie byla publikovaná v časopise Science.

Vlasta Stancová

Zdroj: Woods Hole Oceanographic Institution

Původní vědecká práce:

Isaac Wirgin, Nirmal K. Roy, Matthew Loftus, R. Christopher Chambers, Diana G. Franks and Mark E. Hahn. Mechanistic Basis of Resistance to PCBs in Atlantic Tomcod from the Hudson River. Science, 17 February 2011 DOI: 10.1126/science.1197296