Tkáňoví inženýři pasou buňky elektrickým proudem

Někdy stačí jenom pohotový elektrický výboj a hejno pěstovaných buněk se pohne v požadovaném směru, jako poslušné stádo ovcí.

Badatelé z Kalifornské univerzity v Berkeley zjistili, že pomocí elektrického proudu mohou ovládat pohyb celé skupiny buněk. Je to k nezaplacení pro pokročilé tkáňové inženýrství a také pro potenciální biomedicínské aplikace, jako například chytré obvazy, které by využívaly elektrický proud k podpoře léčby zranění.

V experimentech, které popsali v časopise Nature Materials, vědci otestovali reakce epiteliálních buněk, uspořádaných v jedné vrstvě. Ukázalo se, že použití elektrického proudu o intenzitě zhruba 5 voltů na centimetr přiměje celou skupinu těchto buněk k migraci ve směru působení elektrického pole.

Daniel Cohen a jeho kolegové dokázali poslat hejno buněk nalevo nebo napravo, nechat je rozlézt se od sebe anebo se slézt k sobě a také provádět hromadné obraty, skoro jako na spartakiádě. S elektrickým proudem také z buněk vytvořili pozoruhodné tvary, jako třeba triceratopse nebo maskota týmů Zlatých medvědů Kalifornské univerzity v Berkeley, pochopitelně ze studijních důvodů.

Pohánění buněk elektrickým proudem, čili galvanotaxe, už dříve fungovalo po jednotlivé buňky. Až doposud ale bylo nejasné, jak bude působit na kolektivní pohyb celých skupin buněk.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: