Technologie gene drive by mohly zatočit s invazními veverkami

Již existující technologie typu gene drive by mohly pomoct s problematickým invazním druhem ve Velké Británii – východoamerickou veverkou popelavou, aniž by ohrozil další populace veverek. To je závěr studie založené na modelování.

Technologie gene drive zavádějí do cílové populace geny, které snižují schopnost množení. Tím je možné populaci podstatně omezit. Tyto technologie jsou ale současně považovány za kontroverzní, protože mohou vést k problémům. Například, gene drive geny se mohou šířit do jiných populací anebo se cílová populace může stát vůči účinkům těchto genům rezistentní.

Nicky Faber z University of Edinburgh a jeho tým modelovali, zda by pomohlo použít tři různé typy technologií gene drive zároveň, pokud by cílem byla veverka popelavá v Anglii.

Jejich simulace uspěly. Proti veverce popelavé nasadili postupy „homing“, „daisyfield“ a „cleave-and-rescue“. Kombinovaný gene drive HD-ClvR eliminoval veverky popelavé, aniž by ohrozil ostatní populace.

„Homing“ spočívá v umístění gene drive genů do zárodečné linie, tedy do buněk, z nichž vznikají pohlavní buňky. „Daisyfield“ nastavuje časovač na určitý počet generací, po němž gene drive přestane fungovat a omezuje tím šíření gene drive genů ven. „Cleave-and-rescue“ omezuje rozvoje rezistence. Vše nasvědčuje tomu, že gene drive HD-ClvR může fungovat proti invazním druhům, aniž by ohrozil domácí populace.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: