Syntetické organely z proteinových nanočástic dávají buňce nové funkce

Syntetičtí biologové vyvíjejí umělé organely, které mohou přinést buňce nové funkce anebo napravit dysfunkční procesy, například při léčbě metabolických chorob. Toho lze docílit použitím syntetických komponent k vytvoření syntetických organel vně buňky anebo uvnitř buňky. Druhý zmíněný přístup využila ve svém výzkumu Suzanne Timmermansová z nizozemské techniky Eindhoven University of Technology.

Badatelka použila při vývoji umělých organel pro buňky proteinové nanočástice. Jde o nepatrné částice, které tvoří virová kapsida, čili proteinový obal viru, vylepšená stabilizační doménou jiného proteinu.

Timmermansová ověřila, že tyto nanočástice jsou stabilní po delší dobu, v podmínkách, které jsou srovnatelné s vnitřkem buňky. To je zásadní pro fungování umělých organel v buňce. Pokud by totiž došlo k jejich rozrušení uvnitř buňky, mohlo by to mít velmi destruktivní důsledky pro celou buňku. Díky stabilizační doméně mohou tyto proteinové nanočástice reagovat na okolní prostředí změnou své velikosti. Přírodní organely v buňce často reagují tímto způsobem, takže je to pro syntetické organely velmi důležité.

Timmermansová využila v experimentech proteinové nanočástice s prázdným vnitřkem, které dokázala naplnit enzymem, jak mimo buňku, tak i v buňce. To je velmi slibné pro další vývoj syntetických organel.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: