Datum: 11.4.2022
Syntetičtí biologové vyvíjejí umělé organely, které mohou přinést buňce nové funkce anebo napravit dysfunkční procesy, například při léčbě metabolických chorob. Toho lze docílit použitím syntetických komponent k vytvoření syntetických organel vně buňky anebo uvnitř buňky. Druhý zmíněný přístup využila ve svém výzkumu Suzanne Timmermansová z nizozemské techniky Eindhoven University of Technology.
Badatelka použila při vývoji umělých organel pro buňky proteinové nanočástice. Jde o nepatrné částice, které tvoří virová kapsida, čili proteinový obal viru, vylepšená stabilizační doménou jiného proteinu.
Timmermansová ověřila, že tyto nanočástice jsou stabilní po delší dobu, v podmínkách, které jsou srovnatelné s vnitřkem buňky. To je zásadní pro fungování umělých organel v buňce. Pokud by totiž došlo k jejich rozrušení uvnitř buňky, mohlo by to mít velmi destruktivní důsledky pro celou buňku. Díky stabilizační doméně mohou tyto proteinové nanočástice reagovat na okolní prostředí změnou své velikosti. Přírodní organely v buňce často reagují tímto způsobem, takže je to pro syntetické organely velmi důležité.
Timmermansová využila v experimentech proteinové nanočástice s prázdným vnitřkem, které dokázala naplnit enzymem, jak mimo buňku, tak i v buňce. To je velmi slibné pro další vývoj syntetických organel.
Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.
Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.
Více informací najdete zde:
Gate2Biotech - Biotechnologický portál - Vše o biotechnologiích na jednom místě.
ISSN 1802-2685
Tvorba webových stránek: CREOS CZ
© 2006 - 2022 Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání o.p.s.
Zajímavé články s biotechnologickým obsahem:
Nabídka zaměstnání - Nabídka zajímavých zaměstnání
Věda - Informace z vědy, výzkumu českých biotechnologií
Pevné a přesto průhledné filmy z nanovláken celulózy nabízejí široké využití
Nejrychlejší sekvenátor na světě diagnostikuje mutace během hodin