Syntetická embrya z kmenových buněk nepotřebují pohlavní buňky ani dělohu

Vědci vytvořili syntetická myší embrya přímo z kmenových buněk, aniž by k tomu potřebovali spermie, vajíčka nebo třeba dělohu. Poté je nechali vyvíjet po téměř polovinu doby březosti myší. Embrya už měla vytvořené základy orgánů, včetně bijícího srdce. Tato technologie by se časem mohla uplatnit při pěstování orgánů pro transplantace.

Tým izraelského Weizmann Institute of Science navázal na dvě linie předchozího výzkumu. První z nich zahrnovala přeprogramování kmenových buněk do „naivního“ stavu, z něhož se buňka může následně diferencovat do prakticky jakékoliv buňky v těle, včetně jiných typů kmenových buněk. Druhá linie dřívějšího výzkumu přinesla zařízení, které umožňuje odchovat savčí embryo bez dělohy, tedy umělou dělohu.

Spojením obou zmíněných postupů badatelé vytvořili jedny z nejvíce pokročilých myších embryí, jaká se doposud objevila. Jejich výroby zahájili s myšími kmenovými buňkami, které byly po několik let pěstovány v Petriho misce. Tyto buňky rozdělili do tří skupin, podle jejich role ve vývoji syntetických embryí.

Jedna skupina zahrnovala buňky, z nichž vznikly embryonální orgány. Druhé dvě skupiny buněk badatelé vystavili působení regulačních genů pro extraembryonální tkáně. Vznikla z nich placenta, respektive žloutkový váček. Tyto tři typy buněk smíchali dohromady v umělé děloze, kde se pak embrya vyvíjela. Umělá děloha zajistila potřebný tlak, výměnu plynů a také simulovala přirozené proudění živin.

Jak říká vedoucí výzkumu Jacob Hanna, embryo je nejlepším známým zařízení na pěstování orgánů a také nejlepší 3D biotiskárnou. Proč toho nevyužít?

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Zdroj obrázku: Weizmann Institute of Science.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: