Studiem heterózního efektu k vyššímu výnosu rajčat

Každý pěstitel ví, jak vypadá zralé rajče. Vesele červená barva, zemitá vůně a sladce pikantní chuť, to prostě nelze přehlédnout.

Rajčata z průmyslových plantáží se ale značně liší od těch vytáhlých, co rostou na zahrádkách. Rajčata, ze kterých se na výrobních linkách dělá protlak a rajčatový džus, se sklízejí z rostlin, které poměrně záhy ukončují růst a připomínají tudíž keř. Taková rajčata jsou přístupná mechanickému zemědělství, dřívější konec růstu ale zároveň znamená nižší produkci plodů na jednu rostlinu.

Výzkumníci z Cold Spring Harbor Laboratory (CSHL) se snaží získat rostliny keřovitého tvaru pro plantáže, které by vytvořily více plodů. Nedávno odhalili jeden genetický mechanismus, který souvisí s heterózním efektem. Tento mechanismus zahrnuje gen pro fytohormon, který významně ovlivňuje délku kvetení u rajčat.

Heterózní efekt známe už přes století. Pěstitelé si všimli, že zkřížení dvou různých, ale přesto blízce příbuzných typů rostlin, v mnoha případech vede ke vzniku velmi zdatného potomstva, které může své rodiče předstihnout například velikostí anebo plodností. V zemědělství či zahradnictví využívají heterózní efekt s úspěchem už dlouhá desetiletí, stále ale není úplně jasné, jak heterózní efekt funguje na molekulární úrovni.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: