Snaha EU zjednodušit účast ve výzkumných programech

Kdo se účastnil ve výzkumném projektu Rámcových programů EU, poznal na vlastní kůži, že administrovat projekt je skoro tak pracovně náročné, jako jej řešit. Navíc pravidla se s postupem času rozrůstají podle Parkinsonových zákonů a je pro jejich plnění nezbytné školit zvláštní administrativní síly.

Vznikají zvláštní pravidla pro různé typy organizací a činností, čímž se systém programů a způsoby financování stávají nepřehledným a narůstá počet formulářů. Úspěch či neúspěch projektu nezávisí ani tak na hodnotě výsledků, jako na včasném a formálně bezvadném podávání formulářů, hlášení a auditů. Komplex formalit oddaluje úhradu vykázaných a auditovaných nákladů, což často účastníky vede do svízelných hospodářských problémů.

Zdá se, že už i bruselští úředníci vidí, že administrování odrazuje vědecké kolektivy, a proto učinili krok ke zjednodušení. Vydali 29. dubna dokument Zjednodušení implementace programů rámcového výzkumu (Simplifying the implementation of the research framework programmes) COM(2010) 187.

V úvodu se praví (kromě krásných obligátních frází), že místní, národní a Evropské veřejné iniciativy poskytující prostředky pro výzkum a inovace musí být účinné, tedy atraktivní a dostupné. To předpokládá zřetelnost cílů a nástrojů, orientaci účastníků, konsistenci a stabilitu pravidel, snadnost a pružnost administrativy a postupu podávání návrhů, jakož i podávání hlášení a auditů.

V prvé řadě se mají zjednodušit postupy v rámci existujících pravidel, v druhé etapě má přijít změna pravidel při zachování modelu založeném na nákladech a teprve ve třetí fázi přechod na model založený na výsledcích.

První krok. Probíhající FP7 má rozpočet ve stoupajících ročních částkách, které mají dosáhnout v roce 2013 deset miliard euro. Umožňuje přijmout až 30 000 návrhů, které vyústí v 6000 projektů s 36 000 účastníky.

Znamená to kolem 10 000 plateb ročně. Má-li být vše řádně vyúčtováno, vyžaduje se komplexní systém řízení. Komise pracuje na nástrojích , jako jsou počítačové programy, jednoduché formuláře a zřídí zvláštní portál pro účastníky (Research Participant Portal).

Podobně vybuduje systém pro hodnotitele návrhů a projektů.  To vše do konce tohoto roku.V následujících letech bude zaveden elektronický podpis, což omezí nutnost zasílání papírových dokumentů.

Do konce roku 2011 bude zaveden zdroj dokumentů na webu a on-line pomoc při jejich zpracování. Také bude zřízen systém průběžného sledování transakcí v rámci grantu, což účastníků poskytne přehled o všech proběhlých administrativních a finančních krocích v rámci grantu. Důležité je odstranění „bruselského žargonu" a zavedení jednotné terminologie. Podávání návrhů má být usnadněno prodloužením termínů od vyhlášení do uzávěrky. Zmenšení počtu účastníků v konsorciu by mělo přinést systému. Velké počty totiž komplikují administrativu a prodlužují termíny jak pro hlášení, tak pro platby.

V druhé etapě je nutno vyjasnit pojem „oprávněných nákladů" pro účetnictví a audity. V tomto směru jsou složitá pravidla pro personální náklady. V současné době jsou dána Rozhodnutím Komise z června 2009 C(2009)4705. Tato pravidla však splňuje jen málo příjemců (jen asi desetina). Proto Komise považuje za přijatelnou jakoukoli metodiku výpočtu průměrných personálních nákladů plynoucí z běžné praxe příjemce, pokud vyloučí dvojité úhrady. Má být založena na běžné mzdové politice dané instituce. Lze požadovat, aby stanovení průměrných nákladů bylo přijatelné národními výzkumnými programy veřejného sektoru. Toto zjednodušení slibuje, že počet účastníků výzkumných programů se zvýší.

Podle současné metodiky se vyžaduje vyjádření personálních nákladů na časové škále. To je pro některé příjemce velmi obtížné. Proto se navrhuje hromadné vyúčtování personálních nákladů na každého příjemce stanovené na základě ex ante kalkulace personálních nákladů.

Dále navrhuje Komise zmenšení kombinací mezi způsobem financování, typem instituce žadatele a druhem aktivity. Výsledkem by měl být jednotný způsob financování pro všechny typy institucí a aktivit. Zůstalo by pouze rozlišení podnikatelských a neziskových organizací. Má se také snížit množství způsobů, jak stanovovat nepřímé náklady. Také v tomto směru Komise nabízí jednotný výpočet pro všechny instituce a typy činností.

Současný způsob vyžaduje, aby si koordinátor po obdržení zálohy na projekt otevřel bankovní účet spojený s úrokovým výnosem, přičemž úrok je přenesen do fundování projektu. Ne všechny organizace si však mohou takový účet otevřít. Proto Komise bude povolovat výjimky, čímž se sníží administrativní zátěž.

Třetí krok je zásadní - převést systém založený na nákladech na financování v závislosti na výsledcích. K tomu předložil Evropský Dvůr Auditorů (European Coourt of Auditors) několik dotazů:

• Je možné přepracovat programy založené na „oprávněných nákladech" na základ „přijatelných výstupů" sprojekty založenými na souboru konkrétních cílů a výloh spojených sdosažením cílů?
• Pokud je schéma výdajů založené na vstupech, je možné radikálně zjednodušit základ výpočtů? Může např. EU častěji používat hromadné financování namísto hrazení doložených nákladů?

Komise proto navrhuje financovat projekt jako celek a přesunout kontroly z finanční stránky na stránku vědeckou. Vyžaduje to pečlivou definici výsledků nebo výstupů a analysu nezbytných nákladů na celý projekt. Dále bude nutno zavést vědecké či technické monitorování s účastí externích expertů. Předpokládají se následné tři kroky.

1. Během posuzování a projednávání projektu stanovit celkovou sumu k úhradě nezbytných nákladů a její výplatu na základě dohodnutých výsledků či výstupů.

2. Publikace výzvy se stanovenými náklady na projekt pro určitou skupinu subjektů a výběr návrhů slibujících nejvyšší vědecký výstup pro daný finanční obnos.

3. Systém „ odměny vysoké důvěry" spočívající v poskytnutí určené sumy bez další kontroly Komisí.

Celý systém je ještě komplikován různorodostí národních předpisů členských zemí. Dále je nutné posílit PPP (public-private partnership), aby privátní finance se podílely na nákladech na výzkum, neboť užitek z něj se opět projeví na konkurenceschopnosti firem.

Zjednodušení nemůže uspět bez politické podpory. Proto Komise vyzývá instituce k diskusi a zařazení této snahy do diskuse o TRE - Přijatelném riziku chyb (Tolerable Risk of Error).

Autor: Jaroslav Drobník