Skončilo nám předsednictví

Konec předsednictví EU provází v Česku obecné účtování kladů a záporů a odhadů dalšího vývoje. Není marné udělat podobné hodnocení i v zemědělské biotechnologii.

Situace po Francouzském předsednictví byla dost zoufalá. Prezident Sarkozy zakázal Bt kukuřici. Francouzská media otevřeně psala, že šlo o politický obchod, kdy pro rozvoj jaderné energie potřeboval uspokojit Zelené. Z hlediska prospěchu Francie, obchod to byl nepochybně dobrý, protože energetická soběstačnost je vskutku důležitější než Bt kukuřice. Malér byl jen v tom, že v souhlase s požadavky EU ministr Barnier se tento zákaz snažil zdůvodnit „ekologicky". Ze stylu jeho dokumentu je zřejmé, že si byl plně vědom jeho zbytečnosti, a podle toho zdůvodnění vypadalo. Ani jména citovaných autorů nebyla správně opsána.

Během našeho předsednictví vydala podobný zákaz německá ministryně zemědělství Ilse Aigner. Německý tisk to hodnotí jako předvolební tah CSU. Narozdíl od Francie, v Německu se zvedla velká vlna odporu vědců v čele s laureátkou Nobelovy ceny Christiane Nüsslein-Volhard, ředitelky Max Planck Institute for Developmental Biology, Tübingen. Také Carl-Albrecht Bartmer, předseda Německé Zemědělské Společnosti (DLG) se vyslovil pro využívání GMO.

Oba případy zákazů ukazují, že jde jednoznačně o politické hrátky, nikoli o vědecké důvody. Francouzské předsednictví začalo tažení k ještě většímu zpolitizování schvalovacího procesu GMO. Snaha je prosadit princip ve smyslu „kdo GMO nechce, ať ho může zakázat". Podle platné evropské legislativy to není bez „vědeckého" zdůvodnění možné a také EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) všechny zákazy zamítl jako nedůvodné. Proto nastal politický tlak na EFSA, aby se do hodnocení rizik GMO zařadily tzv. socio-ekonomiké faktory, což přeloženo do srozumitelné řeči znamená mezi „vědecká" rizika GMO zařadit konstatování faktu, že „občané GMO nechtějí". Pak je ale zákaz zbytečný, protože pokud občané nebudou produkty GMO kupovat, nikdo je nebude pěstovat.

Takto se vede jednání a poslední dokument vypracovalo Rakousko, kde odpor ke GMO patří k národní kultuře. Bohužel náš ministr životního prostředí odstoupivší vlády nejen se postavil za uvedenou snahu o socio-ekonomiké faktory v hodnocení GMO, ale na Radě se prezentoval spíše jako aktivista nežli jako ministr a místopředseda vlády. K bodu „vliv na necílové organismy" dali komentář z Maďarska, Francie, Lucemburska, Španělska a Irska vesměs spíše agitačního charakteru, ale náš ministr, který měl k disposici vysoce kvalitní mnoholeté terénní studie Entomologického ústavu AV ČR a Výzkumného ústavu rostlinné výroby včetně měření mykotoxinů, je nepředložil, zřejmě proto, že dokazovaly nepodloženost aktivistické víry.

Jako předsedající měl ministrům států, které zakázaly Bt kukuřici, položit logickou otázku, jakým způsobem jejich farmáři bojují proti zavíječi nebo bázlivci (případ Maďarska). A měl požadovat vědecky podložené důkazy, že takový postup je pro necílové organismy méně rizikový než Bt kukuřice. Nic takového neučinil, ale za nás za všechny podepsal dokument spíše aktivistického ražení.
Naši reputaci ve vědeckém světě napravila Bílá kniha českých výzkumníků o GMO (www.bc.cas.cz/en/MOBITAG.html . Velmi pozitivní odpověď přišla ze Švédska, například od profesorky Sten Stymne ze Švédské Zemědělské Univerzity. Píše, že nám může dát dobrou zprávu, neboť veřejné mínění ve Švédsku se mění a anti-GMO aktivisté ustupují zjištěným faktům. Zůstává pouze paranáboženská víra - nejíst GMO.

Současně oznamuje, že připravují na 28. října konferenci s názvem „Venkov připravuje budoucnost" (Rural areas shaping the future - Draft programme), která je zaměřena na vyrovnání se s klimatickými změnami. Bude mít tři okruhy témat: Potraviny a textilní vlákna; Bioenergie a biopaliva; Různorodé využití půdy. Konferenci připravuje Švédské ministerstvo zemědělství jako část programu předsednictví. Zúčastní se dva komisaři - komisařka pro zemědělství Mariann Fischer-Boell a komisař pro vědu a technologie Janez Potočnik. Dále Annika Söder, místopředsedkyně FAO a další významní činitelé.

Z kontaktů se švédskými kolegy plyne, že snaha našich vědců bude během švédského předsednictví pokračovat. Věříme, že Švédové pomohou působit v oblasti zemědělské biotechnologie - na rozdíl od Francouzů - ve směru příklonu k vědě.

Samozřejmě bude velmi záležet na budoucím složení jak naší vlády a Parlamentu, který vyjde z voleb, tak na složení příští Evropské Komise, která bude během švédského předsednictví sestavena. Pro nás to znamená, že s koncem předsednictví nesmíme polevit v působení na všech stupních. Nicméně stále platí - a švédští kolegové si to uvědomují - že rozhodující je veřejnost. Pokud bude nakloněna věřit desinformacím stále šířeným některými nevládními organizacemi, politici budou reagovat podle toho. Proto informace veřejnosti zůstává úkolem číslo jedna.

Autor: Prof. Jaroslav Drobník