Školství a věda - jak je vidí politické strany ve svých programech?

ČSSD

Oranžově vybarvený tým Jiřího Paroubka si klade několik cílů: podpořit celoživotní vzdělávání, zdostupnit všechny formy vzdělání bez ohledu na sociální postavení, podporovat talenty a pomoci dětem se specifickými potřebami, zachovat pestrost oborů středních odborných škol i posílit všeobecné vzdělání potřebné pro další studium. Maturantům se zavazuje upravit systém státních maturit a spustit jej teprve po kvalitní přípravě. Vysokoškolákům slibuje studium bez školného a také práci na zvyšování kvality vysokoškolského studia. Do vědy a vývoje, stejně jako do školství samotného, hodlají sociální demoraté investovat více než dříve. Konkrétních postupů, jak dosáhnout těchto cílů, se však v Programu změny a naděje, jak jej ČSSD pojmenovala, nedočtete.

ODS

Občanští demokraté ve svých Řešeních, která pomáhají (pozn.: název programu) velmi opatrně volí slova – dráždivým pojmům státní maturita či školné se vyhýbají. Slibují ale, že společnou část maturitní zkoušky prosadí jako kritérium přijetí na vysoké školy. Zavést chtějí systém hodnocení úspěšnosti škol. Finanční podporu studentů řeší muži a ženy Petra Nečase studijním spořením daňově odečitatelným a výhodnými studijními půjčkami splatnými po ukončení studia, které si může zaměstanvatel absolventa odečíst z daní pokud jej i jen z části zaplatí. Pro vynikající české studenty zahraničních špičkových univerzit hodlá ODS zřídit speciální fond pokrývající školné a část životních nákladů. V oblasti celoživotního vzdělávání chce ustavit jeho centra na středních odborných školách. A jak vidí oblast vědy a výzkumu? Financování by se podle občanských demokratů mělo řídit kvalitou institucí podle měřítek světových univerzit. Podpořit chtějí spolupráci firem a univerzit, a to daňovými nástroji. Univerzitám chtějí přidělovat statut výzkumných univerzit či fakult podle jejich výsledků i schopnosti získávat granty na výzkumné a inovační projekty.

KSČM

Komunisté chtějí posílit financování veřejného školství, vlastním zdrojům ponechávají školství soukromé ale i církevní. Důraz kladou na posílení funkce státu a zřizovatelů škol a také jejich zdopovědnosti za výsledky práce škol. Školné odmítají v jakékoliv podobě na všech stupních veřejných škol. Pro vysokoškoláky by rádi zřídili systém sociálních a prospěchových stipendií, který by také bránil tomu, aby vyplácení příspěvků na ubytování přímo studentům vedlo k omezování příspěvků na koleje, k růstu cen kolejí a menz, jejichž počet by rádi navýšili. Navrhují také státní prospěchové stipendium pro vysokoškoláky se studijním průměrem do 1,5 ve výši až 5 000 Kč měsíčně. Vědu a výzkum chtějí podpořit až 3% HDP v horizontu příštích 2 let. Pohled KSČM je výrazně zaměřen na úlohu a dohled státu v oblasti vzdělávání, mj. upíná pozornost na kvalitu vysokoškolského vzdělání, jeho uznání na evropské úrovni a posílení úlohy vysokých škol ve vědě – jakými kroky toho dosáhnout však jejich volební program dále nerozvádí.

TOP 09

Jako hlavní cíl si strana aristokratického vedení vytyčila dosáhnout školství otevřeného praxi a mezinárodním zkušenostem. Všeobecné střední vzdělávání hodlá prioritně přizpůsobit možnostem pokračování na vysokých školách, odborné vzdělávání zase aktuálním požadavkům trhu. Ve vysokém a vyšším odborném školství podporuje existenci oborů zaměřených na praktickou uplatnitelnost. Počítají i se systémem stipendií a půjček vynahrazujících náklady a sociální nerovnosti. Přesto se staví za zavedení školného – jako akcelerátoru aktivního přístupu, zodpovědnosti a společenského tlaku na kvalitu vzdělání. Stranou pozornosti TOP09 nezůstává ani vzdělání celoživotní, jehož všechny formy se zavazují podporovat. Co se týče financování vysokých škol, ale i vědy a výzkumu, mělo by se optikou této strany odvíjet od kvality činnosti institucí a hodnocení mezinárodními vědeckými panely. V řízení vědeckovýzkumných institucí by rádi viděli profesionální manažery a lidi se zahraničními zkušenostmi. Navrhují stanovit si priority výzkumu s ohledem na šance na mezinároním poli.

KDU-ČSL

Lidovecká partaj nachází recept na zvýšení kvality školství v zákoně o pedagogických pracovnících, který počítá např. s atestacemi, kariérním systémem a povinnostmi dalšího vzdělávání. Pro maturanty požaduje uznání státní maturity jako vstupenky na vysokou školu. V odborném školství che dosáhnout společných projektů s partnerskými podniky. Obory vyššího odborného vzdělání by KDU-ČSL ráda transformovala na speciální vysokoškolské obory profesních bakalářů neuniverzitnícho typu a také na programy pomaturitního vzdělávání. Vysoké školy navrhují rozdělit na výzkumné, vzdělávací a profesní, chápe je jako zdroj inovací a modernizace hospodářského vývje v regionech. Navrhuje také zvýšit sankce za nedodržení řádné doby studia. Financování vysokých škol by mělo odpovídat jejich schopnostem konkurence v Evropě. Studenti by pak mohli čerpat ze státem podporovaného spoření a půjček na studijní účely či z rozšířené nabídky stipendií. Ve vědě se lidovci soustředí na zpřehlednění finančních zdrojů s podporou vzniku technologické agentury pro financování aplikovaného výzkumu. Radi by také podpořili činnost Akademie věd ČR a její spolupráci s vysokými školami.

Strana zelených

I Strana zelených považuje za nutné stanovit státní maturitu jako vstupenku na vysoké školy. Ty by ráda restrukturalizovala a diverzifikovala, tak aby si v ních každý našel své. Jak si to Zelení představují, zůstává nevylíčeno. Vzdělání jako takové by však chtěli individualizovat – pomoci sociálně a zdravotně znevýhodněným, zavést systém podpory a vyhledávání talentů. Navýšit chtějí podporu pro mladé vědce na stážích v zahraničí. Počítají s granty, stipendii, výhodním spořením i půjčkami pro studenty. Až po odstranění sociálních nerovností v přístupu k vysokoškolskému vzdělání lze podle SZ uvažovat o zavedení školného. Co do vědy je pro Zelené hlavním tématem propojit práci vysokých škol a Akademie věd ČR, například vytvořením společných doktorských programů a také provázat akademické instituce s průmyslem – společným definováním priorit výzkumu, jeho praktického využití, zavedením průmyslových doktorských programů. Upozorňují i na potřebu vytvoření prostoru pro vědy humanitní. Ve vzdělání celoživotním preferuje střední odborné školy jako jeho centra. Neopomenutelným bodem je pro Stranu zelených orientovat vzdělání na výchovu k občanské angažovanosti, trvale udržitelnému rozvoji a ekologické výchově.

Věci veřejné

Věci veřejné, strana s tváří Radka Johna, si klade za cíl přilákat do školství mladé učitele, a to zavedením nástupního platového minima 20 tisíc korun na mateřských, základních a středních školách a 25 tisíc korun na školách vysokých. Prosazuje též jejich povinné vzdělávání. Pro studenty samotné silbuje prosadit zvýhodnění u přijímacích zkoušek na vysokou školu za úspěšné složení maturity. Ke školnému na vysokých školách se staví takto – mělo by být tzv. odložené, splatné zpětně od chvíle kdy absolvent pobírá vyšší než průměrnou mzdu. Pokud by ale překročil standardní délku studia, platil by školné okamžitě.

Zdroj článku: www.vysokeskoly.cz