Hlavní stranaZpravodajstvíRozpuštěný a napuštěný: Nová metoda výroby orgánů z...

Rozpuštěný a napuštěný: Nová metoda výroby orgánů z prasete

Datum: 3.11.2017 

Dokážeme si někdy pěstovat orgány pro transplantace, jako například srdce, plíce nebo játra? Nová technologie, která využívá prasečí orgány, jako matrici pro výrobu nových orgánů naznačuje, že by to mohlo fungovat. 

V dnešní době je seznam čekatelů na transplantace velmi dlouhý. Ale vhodných orgánů je málo. Vědci se snaží tuhle tristní situaci nějakým způsobem vyřešit. Jednou z možností je pěstovat potřebné orgány z kmenových buněk. Anebo je možné editovat prasata, aby jejich těla byla více jako lidská, a pak v nich pěstovat lidské orgány.

Americká biotechnologická společnost Miromatrix přichází s novou technologií, která je někde uprostřed mezi kmenovými buňkami na Petriho misce a prasaty. Na začátku je normální orgán z prasete, kterému se speciálním postupem vypláchnou buňky. Z orgánu v takovém případě zůstane proteinová kostra, přibližně ve tvaru původního orgánu. Do této kostry se pak napustí roztok s kmenovými buňkami.

Až doposud byla tato metoda, které se přezdívá „decel/recel“, zkoumána hlavně s malými a tenkými strukturami, jako jsou vrstvy kůže. Zatím totiž bylo velmi obtížné „rozpustit“ vnitřky větších orgánů. Nová technologie od Miromatrixu zvládne tímto postupem vypláchnout buňky celých jater.

Specialisté Miromatrixu postupovali tak, že do jater z prasete napumpovali detergent prostřednictvím jejich cévního systému. Díky tomu se detergent dostal úplně všude. Tímto způsobem vypláchli pryč veškeré původní buňky. V játrech zůstaly jenom strukturní proteiny, které udržely jejich tvar. S prasečími játry to celé trvalo asi 24 hodin.

Proteinovou kostru jater pak badatelé napumpovali kmenovými buňkami, přičemž opět využili tentýž cévní systém původních jater. Použili tři základní typy buněk – jaterní buňky, buňky stěn cév a buňky žlučovodů. Tyto buňky si pak pěkně samostatně nalezly a osídlily správná místa v kostře jater. Technologie společnosti Miromatrix by teď mohla odstartovat další rozvoj tkáňového inženýrství.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.


google facebook Digg delicious reddit furl mrwong myspace twitter stumble upon topclanky Jagg bookmarky Linkuj si ! pridej Vybralisme

Více informací najdete zde:


49

Komentáře / diskuse


Váš komentář:







 

OPPI, MPO, EU

CEBIO a I. etapa JVTP

  • CEBIO
  • BC AV CR
  • Budvar
  • CAVD
  • CZBA
  • Eco Tend
  • Envisan Gem
  • Gentrend
  • JAIP
  • Jihočeská univerzita
  • Madeta
  • Forestina
  • ALIDEA

LinkedIn