Rizika spojená s chovem transgenních ryb

Rychle rostoucí transgenní ryby mohou způsobit převrat v komerčním chovu ryb. Ale co se stane v přírodním prostředí, pokud transgenní ryby uniknou? Vědci ze švédské University of Gothenburg studovali transgenní ryby pro Evropskou unii a varují: „Až do dalšího oznámení by transgenní ryby měly být chovány v uzavřených zařízeních," říká Frederik Sundström, PhD z Oddělení zoologie na University of Gothenburg.

Vnesením genů z jiného organismu do ryb, takzvaných transgenů, vědci uspěli v produkci ryb, které rostou značně rychleji nebo jsou více rezistentní k onemocněním. Ryby mohou být také modifikovány pro větší rezistenci vůči nízkým teplotám, což usnadňuje chov v chladnějších podmínkách.

Genetická modifikace

Postupy genetického inženýrství jsou stále běžnější a jsou aplikovány na různé druhy organismů. Vědci doufají, že genetická modifikace zahrnující identifikování genů zdokonalí požadované vlastnosti ryb. Tyto nové geny mohou pocházet z jiných druhů zvířat, rostlin, bakterií a dokonce lidí.

Existuje několik postupů používaných pro vložení „nové" DNA do rybí, od vložení genetického materiálu přímo do rybích vajíček, až po působení elektrických pulsů na vajíčka. Pulzy vytvoří póry a dovolují cizí DNA dostat se do vajíčka. Přesné umístění připojení nového genetického materiálu na originální DNA je neznámé a může se měnit u jednotlivých ryb. Proto vědci kontrolují, zda je vložený gen přítomný a jestli má očekávané funkce. Jakmile vědci určí, že geny byly správně vloženy, ryby jsou chovány stejně jako jiné chovné ryby.

Ačkoliv je tento článek zaměřen pouze na transgenní ryby, pro komercializaci jsou sledovány i jiné transgenní vodní organismy, včetně mořských a sladkovodních rostlin a měkkýšů.

Zdravotní rizika konzumace transgenních ryb

Hlavní výhodou komerčního chovu transgenních ryb je předpokládaná vyšší produkce a lepší výnosy. Nicméně transgenní ryby mohou také znamenat zdravotní riziko pro spotřebitele nebo mít nežádoucí vliv na přírodní prostředí.

Například geny vložené pro zvýšení resistence vůči onemocněním mohou mít za následek, že transgenní ryby absorbují toxické látky (např. rtuť) větší rychlostí a tyto látky se potom dostávají až ke konzumentovi.

Do genetické výbavy většiny transgenních ryb byly vloženy růstové geny. Proto také existují obavy, že velké dávky růstových hormonů mohou představovat zdravotní riziko, pokud se ryby konzumují v syrovém stavu, např. jako sushi.

Zhruba 90 procent potravinových alergiímůže být způsobeno konzumací vajec, ryb, měkkýšů, mléka, arašídů, sóji, ořechů a pšenice. Pokud proteiny použité v produkci transgenních druhů pochází z jednoho z těchto osmi zdrojů, existuje potenciální riziko pro alergickou reakci konzumentů.

Vědci z University of Gothenburg byli pověřeni Evropskou unií studiem účinků geneticky modifikovaných organismů (GMO) v chovu ryb na životní prostředí. Výsledky těchto studií ukazují, že s geneticky modifikovanými rybami by mělo být zacházeno s velkou opatrností.

Simulace úniku ryb do volné přírody

Miliony chovných ryb každý rok unikne z otevřených vodních zařízení a kontaminují přirozenou populaci, a proto je velice pravděpodobné, že transgenní ryby budou z podobných vodních chovů také unikat. Proto Sundström studoval transgenní lososy a pstruhy americké pro zjištění, jaké ekologické riziko mohou představovat pro přírodní prostředí. Studie, která simulovala únik v laboratorním prostředí, ukázala, že transgenní ryby mají podstatně vyšší vliv na životní prostředí než sádkově chované netransgenní ryby. Genetické změny mohou dát transgenním rybám konkurenční výhodu nad přirozenými druhy.

Například geneticky modifikované ryby lépe než netransgenní ryby přežijí za nedostatku potravy a lépe prospívají při zvýšení teploty vody. Pomocí genů růstových hormonů jsou také vědci schopni 2 - 11krát zvýšit rychlost růstu transgenních ryb oproti normálu. Rychlejší vývoj vede k dřívější pohlavní zralosti a potenciálně větším příležitostem k množení než u jejich přirozených protějšků.

Přirozené chovy jsou v ohrožen

Pokud je transgenním rybám geneticky umožněno množit se dříve a rychleji, transgenní geny se budou pravděpodobněji šířit přirozenou populací. Tím se sníží genetická rozmanitost přirozené populace. Transgenní ryby mohou mít podobné účinky na přírodní ekosystém jako exotické druhy. Zvýšená rychlost růstu je často doprovázená nenasycenou chutí k jídlu a transgenní ryby tak mohou zvítězit nad původními druhy v boji o zdroje obživy, zničit rostliny a citlivé lokality nebo změnit potravní řetězec v ekosystému.

Nicméně vedení studie v laboratorních podmínkách přesně imitujících přírodu je velmi komplikované. Proto je obtížné předpovídat, jak uniklé transgenní ryby ovlivňují přírodní prostředí. Závěrem Sundström požadoval, aby byl mezinárodní konsenzus dříve, než bude povolen komerční chov. Dále musí být aplikovány bezpečnostní postupy.

„Jednou variantou je chovat transgenní ryby na zemi, která by znemožňovala únik. Aspoň plodné ryby by měly být drženy v uzavřeném systému," říká Sundström.

Doteď žádná země nepovolila komerční chov transgenních ryb, ale úřady v USA a EU posuzují několik žádostí na takové provozy. Ani chov ostatních druhů transgenních zvířat pro potravinářské účely není povolen, přestože několik druhů bylo klonováno (ale ne pro potraviny) a transgenní zvířata jsou produkována komerčně, například chov transgenních koz pro produkci proteinu hedvábných vláken pavouků.

Obrázek: V 18 měsících jsou transgenní ryby druhu losos obecný (Salmo salar) o mnoho větší než stejně staré obyčejné ryby. Ale celkový růst stejné generace ryb se vyrovná ve 36 měsících.

Autor: Dagmar Smětalová

Zdroje:
http://www.sciencedaily.com/releases/2009/08/090827073250.htm
http://www.serconline.org/transFish/fact.html
http://www.sciencedaily.com/releases/2006/07/060730131856.htm