Repelentní ochrana

V letních měsících si většina z nás chce užívat odpočinku a nabírat síly na další rok. Lidé chtějí relaxovat, cestovat, či jen se věnovat sezónním aktivitám nebo sezónní práci na zahrádkách. Hmyz v takovémto případě představuje nejen nepříjemné vyrušení z odpočinku svojí samotnou přítomností, ale také nepříjemné zdravotní následky, pokud dojde k ataku. A nejde jen o hmyz. Také klíšťata jsou velmi rizikovou skupinou parazitů v letních měsících.

Přehled parazitů a rizik

Nejčastějším typem živočichů, před kterými se snažíme chránit, jsou komáři a klíšťata. Vedle komárů mohou pobyt venku znepříjemňovat i další hmyzí zástupci jako jsou ovádi nebo muchničky. Nejčastějším onemocněním, které krevsající parazité přenáší, je Lymská borelióza. Toto bakteriální onemocnění je spojováno s klíštětem přibližně od roku 1982. Boreliózu přenáší v menší míře i komáři či muchničky. Vakcinace sice existuje, ale pouze pro naše čtyřnohé psí miláčky. Člověk má možnost ochrany preventivním používáním repelentů a vhodným výběrem oděvu.

Dalším onemocněním, která přenáší klíšťata, je klíšťová encefalitida. Vakcinace proti tomuto typu onemocnění je sice na trhu již poměrně dlouho, bohužel proočkovanost je v České republice výrazně nižší, než v okolních zemích.

Komáři jsou spojováni převážně s přenosem malárie, nebo žluté zimnice. Ale jsou i další onemocnění, která mohou být přenášena stejně tak klíšťaty jako komáry. Jsou jimi erlichióza, bartonelóza, nebo babezióza.

Repelenty přírodní či syntetické?

Mezi repelenty jsou řazeny látky, které jsou schopny odpuzovat hmyz, případně členovce. Jejich úkolem je udržovat případné parazity v bezpečné vzdálenosti, na rozdíl od insekticidů, jejichž úkolem je hmyz zahubit. Z hlediska protektivity preparátů jsou do humánních přípravků používány převážně repelentní látky, v některých případech jsou tyto látky kombinovány s přírodními nebo syntetickými insekticidy.

Nejběžněji používanou repelentní látkou je DEET - N,N`-diethyl-m-toluamid (podle IUPAC N,N`-diethyl-3-methylbenzamid). DEET byl vyvinut za druhé světové války jako ochrana vojáků proti hmyzu (k eliminaci rizika šíření malárie) a poprvé použit armádou v roce 1946. Od roku 1956 je DEET využíván i pro civilní účely jako efektivní repelentní ochrana. DEET patří mezi nejrozšířenější možná také proto, že mezinárodní zdravotnická organizace (WHO) doporučuje DEET již dlouhé roky jako spolehlivou ochranu před hmyzem při cestování do rizikových oblastí s výskytem malárie.

Dalšími komerčně používanými repelentními látkami jsou permethrin (syntetický derivát přírodních pyretroidů, který má také insekticidní vlastnosti), pikaridin (1-piperidinecarboxylic acid 2-(2-hydroxyethyl)-1-­methylpropylester) – někdy je uváděn jako ikaridin (WHO), IR 3535 (ethyl 3-[acetyl(butyl)amino]propanoate), EBAAP (3-(N-acetyl-N-butyl) aminopropionic acid ethyl ester). Poslední tři zmíněné se používají, coby šetrnější varianty, zvláště do dětských forem repelentních přípravků.

Mimo syntetické formy repelentů se využívají také přírodní látky, jako je silice citronové trávy, geraniová silice, nebo sojový olej. Kvalita těchto přírodních repelentů se ovšem liší délkou repelentní ochrany. K nejsilnějším přírodním repelentům patří silice blahovičníku citronového (Eucalyptus citriodora), která je komerčně používaná pod názvem citriodiol nebo p-menthan-3,8-diol (2-(1-hydroxy-1-methylethyl)-5-methylcyclohexanol). Přírodní repelenty jsou zvláště vhodné pro malé děti a další rizikové skupiny.

Další látkou se silným repelentním a insekticidním účinkem je pyrethrum - účinný komplex 6 esterů: pyrethrin I a II, cinerin I a II, jasmolin I a II. Zdrojem pyrethra je řimbaba starčkolistá (Pyrethrum cinerariefolium), a jeho první použití je datováno v Persii už 400 let př.n.l. V tropech se požívá ve formě "vonných tyčinek" jako repelent proti komárům a ochrana proti malárii.

Vhodný repelent by měl splňovat určité základní charakteristiky – jakési repelentní desatero:

• dlouhotrvající účinek proti širokému spektru členovců
• nedráždí kůži
• nezapáchající, příjemně vonící
• netečný vůči oblečení
• nezanechává mastné skvrny na kůži a odolává otření, mytí či pocení
• inertní vůči běžně používaným umělým hmotám
• chemicky stabilní
• cenově dostupný
• netoxický, správná koncentrace pro danou věkovou skupinu
• dostatečná délka působení

Repelenty jsou určeny k prevenci proti ataku hmyzu, nebo jiných členovců. Z tohoto hlediska by repelent neměl způsobit větší škodu než samotný hmyz. Jak naznačují některé body repelentního desatera, bezpečnost při použití repelentů je velmi důležitá.

Zvláštní opatrnosti je nutno dbát u rizikových skupin, jako jsou těhotné či kojící ženy, malé děti a alergici. Přehled těch nejdůležitějších pravidel, týkající se zvláště syntetických repelentních látek:

• děti pod 12 let nesmí aplikovat repelenty na obličej a dlaně
• děti do 6 měsíců věku by neměly vůbec přijít do styku s repelentem
• pro děti do 12 let platí maximální koncentrace jednotlivých repelentních látek
• pro mladší děti platí také omezený počet aplikací na den
• těhotné a kojící ženy by se měly řídit pravidly platnými pro děti
• u rizikových skupin je obecně vhodnější aplikace repelentu na oděv a moskytiéry

Samozřejmě pokud se člověk dostane do extrémní situace (např. dovolená v exotických krajích) lze od těchto pravidel ustoupit. Jsou to situace, kdy případné riziko použití repelentu je mnohonásobně menší, než riziko napadení hmyzem a následné nákazy.

Pokud nelze použít repelent přímo na pokožku, lze impregnovat oděvy, nebo moskytiéry v rámech okna a to repelentní, případně insekticidní látkou, nebo využít chemických nebo elektrických odpuzovačů hmyzu do zásuvek.

Zamyšlení nakonec

Poštípání hmyzem či klíštětem může mít někdy až fatální následky, proto čas věnovaný ochraně organizmu před těmito parazity, není nikdy zbytečný. Na závěr už jen pár nejdůležitějších pravidel:

• vhodný výběr oděvu a obuvi, případně pokrývky hlavy
• vyvarování se zbytečnému kontaktu s klíšťaty a hmyzem
• vakcinace proti závažným onemocněním
• impregnace oděvů a moskytiér repelentní látkou
• vhodná repelentní ochrana pro děti i dospělé
• konzultace s instituty cestovní medicíny (kombinace repelentů s preventivní medikací)

Autor: RNDr. Lenka Grycová, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Zdroje:

Grycová L.: Komáři a jiný obtížný hmyz, Pharma news, 2010, 5-6, str. 18-23.

Křupka M., Raška M., Weigl E.: Lymská borelióza – biologie, patogeneze, diagnostika a léčba, Dermatologie pro praxi, 2008, 2, 236.

Katz T.M., Miller J.H.,Hebert A.A.: Insect repellents: Historical perspectives and new developments, J. Am. Acad. Dermatol., 2008, 58, 865.

Fradin M.S., Day J.F.: Comparative efficacy of insect repellents against mosquito bites, N. Engl. J. Med., 2002, 347, 13.

Pest Management Regulatory Agency,Personal insect repellents containing DEET (N,N-diethyl-m-toluamide and related compounds), 2002, Canada.