Projekt Fénix: DNA a obnova korálových útesů

Vědci vyvinuli nový genetický nástroj, který může pomoci lepšímu porozumění biologii korálových útesů a přispět k jejich ochraně a obnově.

Jak uvedl Peter Cowman z australské James Cook University, stále nevíme, kolik vlastně druhů korálů žije na Velkém bariérovém útesu u Austrálie. Nevíme ani jak je rozpoznat, ani které druhy to vlastně jsou. Přitom jde o poznatky, které jsou zásadní pro smysluplné akce na záchranu takového ekosystému.

Specialistka na korály Andrea Quattrini z Smithsonian Institution's National Museum of Natural History s kolegy za tímto účelem vyvinuli nový genetický nástroj. S jeho pomocí lze významně pokročit v průzkumu taxonomické struktury korálových útesů.

Podle Quattriniové se jim díky genetickým datům podařilo detailně analyzovat evoluční vztahy korálů na Velkém bariérovém útesu a v širší oblasti Indo-Pacifiku. Výsledkem jejich úsilí je nová klasifikace, spojená s vědeckými poznatky, kterou je možné využít při zásazích v ekosystémech Velkého bariérového útesu i na dalších korálových útesech.

Některé z možných zásahů, o nichž se v souvislosti s australskými korálovými útesy uvažuje, zahrnují hybridizace mezi jednotlivými druhy korálů a také přesuny některých populací na jih, tedy do oblastí s mírnějším klimatem.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: